Letos 9. listopadu oslavil životní jubileum, osmdesátiny, přední bulharský básník Vatjo Rakovski. Vystudoval slovanskou filologii na sofijské univerzitě, působil pak jako korektor a redaktor. Básnickou prvotinu vydal r. 1951, o dva roky později byl vyslán do Prahy, kde se seznámil s českou a slovenskou poezií. Podílel se na antologii české poezie pod názvem Čeští básníci (1956), přeložil výbor z díla Jiřího Wolkera a třicet dalších básnických sbírek českých autorů, také divadelních her, pohádek a próz.
   O tom všem informuje Ivan Dorovský v předmluvě k výboru CHCI TI NĚCO ŘÍCI, SVĚTE (vydalo nakladatelství Albert, Boskovice 2005, 82 str.). Dorovský sestavil výbor, přeložil jej a napsal předmluvu. V ní výrazně charakterizuje osobnost Rakovského a jeho tvorbu: »Jaká je Rakovského poezie? Kdybych ji měl stručně charakterizovat, uvedl bych, že civilní i se silným lyrickým nábojem, prostá, moudrá a citově dojímavá, křišťálově průzračná, svébytná, neopakovatelná, zvídavá a neustále hledající« (s. 7). Zapůsobila na ni česká básnická avantgarda. Rakovski překládal Seiferta, Biebla, Skácela, texty Karla Kryla aj.
   Inspiroval se známou básní Vrchlického Za trochu lásky šel bych světa kraj; dopadla takto: »Za trochu lásky / objel bych celý svět na kole, / na oslu, na koni. / Zeměkouli bych prošel křížem krážem) / jako chudý pěšák...« (s. 60).
   Život má Rakovski rád, ale občas jej vidí i skepticky: »Od rána do večera / upíjím z tvého kalichu, / živote / jsem nevyléčitelný alkoholik / v hospodě světa...« (s. 14).
   Přeložil také výbor z básní Jana Skácela a zamýšlel se přitom nad tím, že »překlad je svého druhu četba originálu, který prochází překladatelovou duší, jeho podstatou«.
   Výběr a překlad Rakovského veršů Ivanem Dorovským zaslouží ocenění.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)