Na vrchol Krannerovy kašny na Smetanově nábřeží v Praze se přes odpor veřejnosti vrátil František I. Po takřka 85 letech pražští konšelé, jinak obrazoborci, nad něž není, rakouským císařem vyplnili díru v kašně, které se od časů svržení monarchie v roce 1918 příznačně říkalo fukýř.
   Zatímco denní zpravodajství návrat císaře na piedestal zaznamenalo jen v notickách, nebo ho úplně přehlédlo, čtrnáctideník Národní osvobození o tom informoval na titulní straně. Rovnou pod svým záhlavím tiskový orgán Českého svazu bojovníků za svobodu a Československé obce legionářské shrnul svůj marný zápas o to, aby císař na kašnu, kde na koni stál až do vzniku Československé republiky, nebyl vrácen a dále zůstal v depozitáři.
   "Objasnili jsme, že každé veřejně prezentované umělecké dílo je výrazem nějakého společenského postoje, a to zvláště, když jde o dílo opakovaně instalované. Oprávněně jsem se ptali, jaký politický postoj vyjadřují obhájci tohoto projektu a kdo stojí v pozadí. Přitom je nesporné - a nikdo to nezpochybnil - že rakouský císař František I. byl v rámci celé Evropy nejreakčnějším panovníkem své doby. Společně se svým kancléřem Metternichem vybudoval v Rakousku za podpory armády a církve totalitní policejní stát, který bezohledně potlačoval i české emancipační snahy".
   Žurnál konstatoval, že opětovná instalace sochy rakouského císaře "ostře kontrastuje s nedávným odstraněním umělecky působivé sochy poslance Švermy", a shrnul, s kým a proč svůj zápas Český svaz bojovníků za svobodu a Československá obec legionářská tentokrát prohrála:
   * Panuje neochota naslouchat občanským iniciativám, i když se jich k protestu přidalo dalších patnáct.
   * Úřady se chovají nadřazeně, mají sklon k svévoli a porušování zákonných předpisů. Ani jedna instituce nedodržela lhůtu zákona č. 106/99 o svobodném přístupu k informacím.
   * Do českého života proniká cizí vliv, aktivizují se kruhy, které by rády obnovily mariánský sloup na Staroměstském náměstí a pomník Radeckého na Malé Straně, zatímco se jen s velkými obtížemi podařilo postavit sochu TGM na Hradčanech a Edvard Beneš v Praze pomník doposud nemá.
   "Tuto bitvu jsme prohráli, ale k dalším, které budou následovat, jsme znovu odhodláni", píšou legionáři a bojovníci za svobodu. Doporučují přijmout návrh prof. Dr.h.c., PhDr. Jaroslava Pánka, DrSc., ředitele Historického ústavu Akademie věd ČR, aby se pod sochu Františka I. napsalo, že ji jednomu z nejzpozdilejších Habsburků věnovali jeho obdivovatelé z 19. a z počátku 21. století. Milan Grus navrhuje přidat ještě už zapomenutý Havlíčkův epigram:

   NOVINA Z PRAHY
   Na nábřeží podívat se běž,
   gotická se na něm staví věž.
   Okolo ní českých krajů chlouba,
   a ve věži bude - trouba.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)