KAREL BOUŠEK
U Divoké Orlice
Kolikátý již verš na bělice a pstruhy
a kolikátá asonance když po jezech se plazí slunce
všemi barvami duhy
Kolikrát k Potštejnu v Lipové aleji
házel jsem po tobě okem
A ty zase pro mne rychlým svým tokem
hrávala's čím dále směleji
každé snad jaro a každé léto
na xylofon a pianetto
Kolikátý už verš jsem napsal na tvé vody
nehluboké a dosud čiré
I na tvé břehy uhrančivé
s kameny po nichž chodí děti
Však stále se mi zdá že málo
zahrnujeme tě chválou
a že ti dodnes dlužím píseň
i té naší vzácně krásné podorlické krajině
Vzácnější než bývá k stáru mládí
A jasnější světel na tvé živost zrcadlící hladině
Ze sbírky Básně k listům z kalendáře
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)