KAREL SÝS
Není na vašem přijímači
Závada dnes není na vašem přijímači
to jen na Kubě čekají lidé v opravně rozmarných dvoulampovek
jež odmítly zpívat a jenom tiše mručí
tam kde jen vzácně srší srst tranzistorových koťat
kde autobusy dosud marně jezdí za polovodiči
a ještě tu a tam po světě kde lidé poslouchají a čtou
kde se nenechají opít osmnáct let starým rohlíkem
kde si nekazí žaludek denní dávkou emocí
kde čechrají krátké vlny a češou dlouhé
kde milují slova vybočující z řady
kde vojín láska vystoupí před trojřad sešikovaného sexu
kde nechrastí instantní sperma v bezdětných rodinách
kde zlatá rybka přeskočí zlaté prase krmené na žír
kde ještě dují očistné větry kolem obšancovaných vývěv
ne tam kde boháči zvrací svědomí do popelnic
kde se lži a nenávisti hází silikonová pravda až na pupku
kde duní hlavy vydlabané kyretou
kde obíhají falešné hostie
kde se menstruuje syntetická malinovka
kde místo vepřenek štěká horký pes
kde se labská paroplavba zahltila hamburgrem
kde Brusel předepsal i rozkyv houpaček
kde je Závadova poezie závadná
a Nezvalova nakažlivá
Závada není na vašem přijímači
a přece za nás diskutuje s Hospodinem
Pane!
Nezatratíš je pro deset spravedlivých slov?
ANTONIO GUERRERO
(jeden z "Miamské pětice")
Jsi
Mému synovi
Jsi moje ruka
když nemohu zamávat přátelům v dálce
Jsi můj hlas
když nemohu hlasovat z tribuny myšlenek
Jsi můj úsměv
když se nemohu utěšit v nejtišší možné hodině
Jsi můj sen
když přijde noc a já nemohu snít
Óda na počest Mistra
28. ledna 1999
Tvé verše mi vyžehlily duši,
jako dítě viděl jsem v tobě otce,
otevřel jsem dveře do tvé věčnosti,
vzoru tvé lásky pokořil se krotce.
Nezemřeš nikdy, natož dnes
kdy mi tvé světlo prozařuje cestu,
vedeš mne tmou krok za krokem,
s důvěrou se poddám tvému gestu.
Leviatan může křehké lidské tělo
věznit ve svém nenasytném břiše
lidská duše je však svobodná
jak tvá volná nadpozemská říše.
Vstoje
Stát pevně na nohou
znamená neztratit odvahu
Mario Benedetti
Neklesám na kolena obracím se dovnitř
dozrál jsem ke změně ke klidu
nastavuji tvář rozesmátému zrcadlu
abych mohl zkoumat radosti tam za žebry
Pravda mne drží na nohou pravda mne vede
světem který je přece kousek za oknem
nemusím se doprošovat povolení
sám se narodím tam venku za mříží
Verše hledí na svět sebejistě
sny lkají po snech spáčů na svobodě
milostná slova hledají nové předpony
srdce se otřásá poplašeným rytmem
a přece přebije moc mocipánů
Neklesnu na kolena! Vstoje až do smrti!
Především člověk
Prý jsem špion
jsem obyčejný člověk
ochotný život
prožít i stvořit
Prý jsem špion
jsem skromný člověk
netoužím si hovět
na ramenou druhých
Prý jsem špion
jsem průhledný člověk
nic neukrývám
a nejméně zlo
Prý jsem špion
jsem přátelský člověk
nemám nepřátele
přátel bezpočet
Prý jsem špion
jsem pozorný otec
vedu své syny
k dobrotě srdce
Prý jsem špion
jsem zdárný syn
bděle obhlížím
rodné hnízdo
Prý jsem špion
jsem citlivý člověk
oddaný romantice
básník náhody
Prý jsem špion
jsem nebojácný člověk
jistý svým směrem
nesejdu bázlivě z cesty
Prý jsem špion
jsem člověk míru
ačkoli bojuji
mám v duši klid a mír
Prý jsem špion
jsem nevinný člověk
statečný vězeň
předhozený soudu
1. ledna 2000
Přeložili VĚSLAVA KEDYKOVÁ a KAREL SÝS
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)