Autor téměř 90 vědeckých publikací, slovenský rodák, tropický parazitolog RNDr. Michal Giboda, CSc., který procestoval řadu zemí a několik let působil jako vedoucí katedry mikrobiologie na soukromé lékařské škole v Portoriku, vědec v důchodovém věku, přednášející dnes dětem cizinců na Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, založil skupinu vědců, výtvarníků, univerzitních profesorů a dalších veřejně působících činitelů v oblasti kultury. Jejich občanské sdružení, nazvané prostě Dialog vědy s uměním, napovídá již svým názvem, co je společným rysem a jmenovatelem jejich zájmu. Dialog vědy s uměním se jmenoval i podnětný a ojedinělý mezinárodní seminář, který se uskutečnil letos (v červnu) v Českých Budějovicích. A konečně DIALOGY VĚDY S UMĚNÍM je i název sborníku (50 stran textu) zahrnujícího na sympoziu přednesené referáty. Jeho editor Michal Giboda v úvodním příspěvku interpretuje podobnosti, rozdíly a interakce vědy a umění. Motto jeho eseje Věda a umění nemají hranic je pak leitmotivem sžíravé touhy po poznání, které je společné vědcům i umělcům. Historické souvislosti, funkce umění a vědy, význam kreativity a experimentu, ale i patos činu, objevů, krásy a originality prostupují celou Gibodovu stať. Vše je umocňováno řadou příkladů nejen ze starších dějin, ale jsou zde i exempla z naší současnosti. Tak je tomu ostatně i ve stati dalšího slovenského vědce Gustáva Murína - Poézia vedeckej informácie a ve stati Nové zmätenie jazykov: veda verzus humanitná vzdelanost, jejímž autorem je slovenský teoretický fyzik Vladimír Skalský, působící dnes novinářsky v pražském měsíčníku Slovenské dotyky. Andreas Ruppel, profesor heidelbergské univerzity, nazval svoji stať Kde se vzala krása slunečnic (nebo červa)? Hledá v ní pojítko mezi biologickou funkcí a krásou. Etnoložka a historička Marie Šotolová, ředitelka regionálního studia Českého rozhlasu v Českých Budějovicích, přichází se studií Příliš chytří pro obálku na křídě s postřehy z novinářské praxe o popularizaci vědy na pozadí zpráv o mondénním umění. Dějinám, jejich strategii a násilí se věnuje docent G. Bertolo ze Státní univerzity v Miláně, zatímco výtvarník T. Proll píše o společných principech vědy a umění: fantazii a tvořivosti.
Občanské sdružení Dialog vědy s uměním má dlouhodobý záměr: probouzet zájem lidí o kulturní zušlechťování prostřednictvím symbiózy umění s vědou. Publikace vyšla v roce 2002 a je spolu s ostatními aktivitami sdružení podnětným impulsem, aby se styčné body mezi vědou a uměním dále prohlubovaly, věda stále více spolupracovala s uměním a umění s vědou a jejich vzájemná integrace v dnešním konzumním, a nejen tržně globalizovaném světě spoluvytvářela stabilní racionální a etické hodnoty, kterých se právě mladým generacím v tzv. postmoderní současnosti namnoze nedostává. Pozitivní lidské hodnoty vědy a umění jsou paralelní protiváhou i proti sociální a ekonomické diferenciaci a dezintegraci lidské společnosti.
Autor: Karel Aksamit
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)