Kolikrát jedna je sto jedna

   Matematika je věda, která se nedá ošidit. Když si odněkud půjčíte nějaké číslo, musíte ho tam opět vrátit. S matematikou se nedá smlouvat, ukecávat ji, ani na ni dělat cukrbliky, ve snaze ji oblafnout. A to je jedna z příčin, proč matematiku nemají rády ženy.
   Jeden vynikající matematik, jehož vzorce dodnes platí vzdor samočinným počítačům, kdysi chodil do jednotřídky. Pan učitel dal za úkol starším žákům sečíst čísla od jedné do sta, aby měl od nich pokoj a mohl se věnovat prvňáčkům. Zůstal jako přimražen k tabuli, když za ním přišel za pár minut žák, pozdější matematický génius, se správným výpočtem. Představte si, že tento utřinos si řekl, že 1 a 99 je sto, ale také 2 a 98, 3 a 97 a tak dále, až zbude 50. A tomuhle lišákovi to nestačilo a tak na to udělal vzorec, který samozřejmě platí dodnes. Jistě i vy jste záhy došli ke správnému výpočtu 5050.
   Ne všichni možná pochopili genialitu tohoto školáka. Jenže on pracoval s čísly. A číslo je něco poněkud jiného než člověk, osoba či poslanec, neřku-li poslankyně. Pouze nový pan prezident si uvědomil, že sečtete-li dnes sto jedna poslanců, kteří kráčí jako jeden muž (to se tak říká), tak to neznamená, že zítra jich tam nebude třeba o jednoho či jednu méně. Ne, že bych tvrdil, že nějaký poslanec snad neumí počítat do pěti. S takovými neznalostmi by se přece jen do poslaneckých lavic nedostal. I když – nikdy neříkejme nikdy.
   Tak tento pan prezident trval na tom, aby každý poslanec, který bude volit koalici, tento svůj úmysl ztvrdil podpisem u notáře.
   Co si to ten prezident myslí? To mu nestačí slovo muže, ženy, člověka, který byl za své lidské kvality zvolen poslancem? Od takového občana s velkým „O“ se pan prezident nestydí žádat notářsky ověřený podpis? Ó vy nevěřící Tomáši! Promiňte – Miloši. Vy nevěříte, že když třeba Karolina Peak řekne, že je za koalici, tak že to zítra nebo za hodinu nebude platit? Mirka kroutí hlavou, Kuba kroutí hlavou, hlavou kroutí kdekdo, pouze pan Karel říká: „Studoval jsem ženy sedmdesát let a stále jim nerozumím.“
   Ale, ale, což vy nevíte, že do ženy a do melounu se nevidí? Vy nevíte, že ženu lze buď nenávidět, nebo milovat? Ne, nebudu dále rozšiřovat trefné či méně trefné bonmoty o věrnosti či proradnosti žen. Jen jsem chtěl upozornit na znalosti zkušeného statistika, našeho pana prezidenta Zemana, který dobře věděl, proč žádá u každého koaličního politika notářsky ověřený podpis.
   Matematika je věda o číslech, politika není o číslech, ale o lidech, kteří mají každý jinak vysoký žebříček hodnot. Na naší politické scéně lze také slyšet, že každý je podplatitelný. Záleží prý jen, jak vysokou částku k podplacení máme k dispozici. A tak každý poslanec umí počítat jak v korunách, tak v eurech, ale rovněž tak v melounech, kapřících nebo králících a jiných komoditách. A to už je nějaký nápor na palici, aby si někdo z nich nepopletl třeba kapříky s králíky.
   Ať tak, či onak, dveře se přiotevřely a voliči si budou moci vybrat takové poslance, kteří je budou zastupovat lépe než těch sto jedna koaličních nestydů. Předčasné volby dosud nejsou za dveřmi, ale nebojácná Mirka už do předvolebního boje vytáhla. Další se jistě chystají. Já se nejvíc těším na billboard, na němž rozčilený Kalousek bude mávat praporem antikomunismu, a slova z bubliny, která mu budou plynout z úst (z úst?), nás budou nabádat, že vítězství levice bude znamenat cestu do pekel…


Autor: JIŘÍ KNOPP


Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)