Letos Markétou odhozený srp do žita souhlasil přesně s datem ročního trvání vládního slepence. Pravda, každý den naše země přichází o několik hektarů polností, ale moudří vladaři se zase zasloužili o doplňování regálů s pochutinami v hypermarketech. Profit ze zmíněného tovaru však většinou odchází kamsi za zemskou hranici. Vladaři sice vládnou, ale poměrně dost času v parlamentu věnují rovněž nastavování výše svých platů. Žito, pšenka, ječmen a další plodiny plní sýpky, mlýny melou a strniska čekají na oráčův pluh. Musí ale nějak prokličkovat mezi ohromnými halami a míjet solární panely. Stará hospodská rýmovačka z časů konání ženců však v sobě ukrývala i jiné tajůplné sdělení – „Lákal dívku do žita, protože byla nalitá. Tady já si nelehnu, bojím se tu kombajnu…”
   Inu, bývala léta všelijaká. V současnosti nehrozí již jen dívčiny obavy před sklízecím strojem. Nejistot nějak přibývá a člověk hledá alespoň ždibínek obyčejné jistoty. Prostě nějaký opěrný pilíř. Ovzduší je najednou plné slibovaných důchodových pilířů. Při pohybu po dlažbě Václavského náměstí odolávám nabídkám k zaručeně té nejlepší krmi až do té chvíle, než se zjistí, že jsem tuzemec. Spatřuji také muže a kdysi snad také ženy, co by se dnes nebály ani toho kombajnu. Připomínají mi velice špatně nacpané cigarety, zvané kdysi dutinky.
   Při případné snaze o přátelské poplácání na ramena bych však zřejmě mávl do prázdna… Ramena lze totiž jen tušit. Těmto kmitajícím se lidským postavám jakýkoliv důchodový pilíř bude zřejmě lhostejný. I ten nejpitomější. Inu léto, tak jak léto má být…



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)