Už snáď rok sa s Božkú rozmýšláme, milení, že by zme asi měly napsat do televíze a do rádia aj do novin, proč sa tak hrozně strachujú vyslovit, co si u nás cvrlikajú už aj vrabci na střechách. Ide o teho Čunka, kerý sa už tak dlúho vytáčá jak malý kluk a drží sa furt přesto, že sa jeho vytáčkám pošklebujú už aj malé děcka. Jak to přinde, že dycky zas vypluje navrch a može trúsít dál svoje rozumy, aj dyš, jak naposledy, docela sprostě stopí diář, kerý by mu mohl přitížit; o tem sa vede řeč mezi lidima v konzumu, v hospodě, doma, enem v tech našich medových médiách sa o tem ani nepípne. Šeci sú naňho kraťúčcí, aj ten veliký pán Švarcnberk, kerého nám ponížené vlezprdelky kladly za vzor a kerý sa velice kasal, jak s ním v jednej vládě nezostane, no a je tam s ním; dokonca svoje slovo šlechtica, na kerém si háklivě zakládá, úplně poplul, a to je co říct! Nebo néni a takový pán može šecko? Skoro jak ten katarský princ, co tu tak vystrájel skorem jak Kulínský a vyšel z teho bez úhony jak Kristuspán z hrobu?
   Tady u nás už není nikeho, kemu by nedošlo, že ten Čunek jistě ví na každého, kdo by s ním chtěl a měl zatočit, cosi daleko horšího, než sa ví a píše o něm. Dyš si súdy nedajú pokoj, uslyší celý národ, co vím o vás! A tak sa súdcovi, který temu nechce porozumět a náhodou naňho není špagát, případ jednoducho odebral a dal súdcovi, na kerého jakýsi špagát je. To sa tak dělá odjakživa, dyš to de, a temu se dá porozumět. Čemu sa ale porozumět nedá, to je, že žádné z tech reportérských es "na vlastné oči" ešče snáď ani nepátrá, co tak strašného o kem si ten nepotopitelný zistil, čeho sa domákl, že si naňho nakonec dycky nikdo nedošlápne. To až vynde na světlo, to bude cosi! Sláva starého rakúského parchanta Fricla, kerý celé roky ve sklepě plodil se svojou cérou jedno děcko za druhým, rázem bude nic!
   Jestlivá sa už cosi aspoň proslýchá, co ten Čunek na ty druhé vlastně má, dajte vědět. A taky brzo napište, o keho, o keré velké zvíře ide, že si pán už tak dlúho den co den máchaný a pěkně namočený može tak trúfat a eště sa aj až cynicky vysmívat zrovna ve chvílách, dyš nemože dat na tolik otázek žádnú trošku přesvědčivú odpověď. Tady sa povídá, že ten oný bude po smrti (aj on jednú umře) vycpaný a vystavený v múzeu jak ukázka hrochokožca.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)