O Samosu jsem se dozvěděl téměř před šedesáti lety, kdy mne - gymnasistu okouzlila Seifertova Píseň o Viktorce a v ní mj. čtvrtá strofa čtvrté části – intermezza s uhrančivými verši: „Vždyť já jsem pil tvůj vonný dech ,/ byl jako víno ze Samosu ,/ jež dozrávalo na ňadrech / a na rtech zanechalo rosu, / byl jako víno ze Samosu / tvůj vonný opojivý dech.“
Zjistil jsem tehdy, že jde o jeden řecký ostrov v Egejském moři, s antickou tradicí, ale nic víc. Až letos jsem si tento ostrov vybral jako cíl dovolené, abych se o něm více dozvěděl. A uvědomil jsem si, že Seifertovy verše nejsou pouhou básnickou licencí.
Ale popořadě. Samos je malý ostrov o rozloze 475 km2 nedaleko tureckých hranic. Má 34 000 stálých obyvatel, žijících ve třech menších městech a v řadě půvabných vesniček. Vedle přírodních krás má tento hornatý, věčně zelený ostrov, jak je v turistických průvodcích označován, přebohatou historii a kulturní tradici. Mísí se v ní prvky řecké a římské antiky, vlivy egyptské, židovské, křesťanské a blízkovýchodní, jejichž amalgám mj. vytváří onen „opojný dech Samosu“. Znovu jsem si uvědomil, že kulturní sbližování, ale také mocenské soupeření nejsou vynálezem soudobé kapitalistické globalizace, ale existují věky. Na Samosu mají více než třítisíciletou tradici.
Převážně hornatý ostrov s několika rovinami a údolími se pyšní řadou osobností, které se tu narodily či pobývaly a vytvářejí zde genius loci. Iónskou abecedu o 24 písmenech systemizoval Samosan Kallistratos. Pobýval tu bajkář Ezop, své líbánky tu trávili Marcus Antonius s Kleopatrou. Ovšem tím nejvýznamnějším je rodák a patron ostrova, matematik, astronom a filozof Pythagoras (asi 570-490 př.n.l.). Je podle něho pojmenováno přístavní města Pythagorion na místě antického města Samos na jihu ostrova, odkud pocházel. Slavného rodáka všude připomíná atraktivní výrobek „Pythagorův hrnek“, sestrojený údajně dle jeho návodu tak, aby potrestal nestřídmé hosty, kteří si do této nádoby nalévali příliš vína, takže při překročení určité hladiny nápoj okamžitě vytekl. Dodnes žije Pythagorova tradice v matematicko-fyzikální fakultě v ostrovním městě Karlovasi, která patří mezi vyhlášené vysoké školy tohoto zaměření v evropském měřítku.
Nedaleko Pythagorionu je dvoukilometrový tunel, považovaný kdysi za osmý div světa, vyhloubený v nedaleké hoře v době vlády tyrana Polykrata architektem Eupalinem z Megary jako přívod vody a útěková cesta před nájezdníky. Byl projektován podle Pythagorovy teze, že čísla jsou principem bytí. Jeho stavba vedená z obou stran trvala deset let a v polovině trasy se kopáči téměř přesně setkali. Tunel byl poté v provozu tisíc let a dodnes je jeho část návštěvníkům přístupná.
Není to ovšem jediný div ostrova. Poblíž dnešního Pythagorionu se rozkládá rozsáhlé kultovní místo Sámský Héraion, zasvěcené bohyni Héře. Dnes jsou z tohoto rozsáhlého okrsku odkryty pouze zbytky posvátné cesty spojující Héraion s antickým městem Samos, část tzv. Roikova oltáře z poloviny 6. stol. př.n.l., jehož velikost a okázalost překonal pouze Pergamonský oltář, a základy nedokončeného chrámu z doby tyrana Polykrata, který měl být největším chrámem s půdorysem 112,2 x 55,16 m, jaký kdy Řekové navrhli. Vedle mohutných základů je zachován jediný mohutný sloup o dolením průměru 1,9 m. Probíhající archeologické práce odhalily v areálu ještě apsidu raně křesťanské basiliky.
V Héraionu byla v osmdesátých letech minulého století odkryta velmi zachovalá socha kuros dosud nevídaných rozměrů. Tento mužský kultovní monument je vysoký 4,60 m a dvojnásobně převyšuje doposud známé tradiční kuros.Pro jeho prezentaci museli v samoském archeologickém muzeu postavit zvláštní pavilon, aby se tam socha v celé své kráse a velkoleposti, v níž jsou vedle antické zásady kalokagathie v pojetí figury v obličejové části zřetelné egyptské vlivy. Prohlídka tohoto vcelku malého, nicméně unikátního muzea návštěvníka uchvátí vybranými artefakty řecké, římské, maloasijské (zejména syrské) i byzantské provenience, které byly na Samosu nalezeny.
Turista se v městě Samosu potěší i současností při prohlídce místních obchůdků s vkusnými suvenýry i v muzeu vína, kde lze ochutnat a zakoupit vyhlášené moschato – muškátové víno, které odtud pro své mešní, ale zřejmě i jiné potřeby objednává Vatikán.
Ta réva se pěstuje v samém srdci ostrova na jižních slunných svazích v okolí horské vesničky Platanos, nazvané podle platanů, které tvoří její kulisu. Zřejmě se její pěstování vyplácí, soudě podle zrekonstruovaných i nově postavených domků s červenými střechami na jejích strmých úbočích. Pobřeží i vnitrozemí ostrova s všudypřítomnými olivovníky a cypřiši a nepopsatelnou omamnou vůní více jak tisíce druhů bylin a koření fyzicky spoluvytváří onen dech Samosu.
Cesta takřka stošedesátikilometrovým pobřežím vede většinou nerozsáhlými oblázkovými, písčitými a kamenitými plážemi a na západním břehu i strmými zalesněnými srázy. Jejich pás je přerušován útulnými nepříliš rozsáhlými letovisky či jednotlivými rekreačními objekty. V malebných zátokách kotví jachty převážně zámožných cizinců, kteří si užívají poklidné atmosféry, zatím bez většiny rušivých atrakcí velkých středisek. K nejkrásnějším zálivům patří v jihovýchodním cípu ostrova romantické Possidonio s jediným hotelem, který poskytuje ve své restauraci všemožné lahůdky z denně vylovených ryb a dalších mořských plodů. Na dohled necelých dvou kilometrů přes mořskou úžinu se vypínají do tisícimetrové výše turecké břehy.
Do Turecka se mohou turisté z ostrova snadno vypravit v jednodenních výletech do Efesu, jednoho z nejvýznamnějších starověkých měst, v němž se střídaly a střetávaly vlivy antiky řecké a římské s počátky křesťanské civilizace, byzantskou i později islámskou tradicí a jsou dodnes příkladem soužití a ne vždy jednoduchého vzájemného ovlivňování rozdílných kultur.
Převládající vliv pozdějšího křesťanství je na Samosu a v jeho blízkosti zřetelný v řadě církevních staveb a dodnes fungujících klášterů, které vznikaly od 10. století n.l. Nejstarším místem křesťanské tradice je malý ostrůvek Patmos na výběžku dodekanéského souostroví, místo, kde koncem prvního století n.l. apoštol Jan křtil místní obyvatele a údajně podle božího hlasu sepsal Apokalypsu, která se stala součástí Nového zákona. Ze Samosu se můžete vypravit i na další blízké ostrovy. S bájným Daidalovým a Ikarovým letem je spjat ostrov Ikaria, v současnosti významný tím, že tu ve všech posledních volbách absolutně zvítězila levice.
Přívětiví a vesměs usměvaví domorodci, i ti, kteří sem přijeli z různých koutů Řecka i dalších evropských a asijských zemí za sezónní prací, jsou příkladem, že osvěžující dech Samosu přispívá k vytvoření atmosféry klidu a vzájemného porozumění v dnešním hektickém světě, v němž je možné pokojné soužití různých národů, náboženských vyznání i rozdílného politického přesvědčení.
Autor: VLASTISLAV HNÍZDO
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)