...který se v češtině objevil na knihkupeckých pultech, nese název ZPOVĚĎ TROSEČNÍKA (Euromedia Group k.s. - Odeon 2004, přeložila Blanka Stárková, str. 112). Autor, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1982, jej poprvé vydal v roce 1970. Je potěšitelné konstatovat, že těch pětatřicet let nic neubralo na závažnosti sdělovaného poselství i na jeho mistrném zpracování. Stejně jako u souboru Dvanácti povídek o poutnících, také tady Márquez ozřejmuje ve fiktivní předmluvě Příběh tohoto příběhu, jak se vše seběhlo, kdo byl ústřední postavou, vypravěčem a závěrečným zpracovatelem textu. Čtrnáctero kapitol rozšířených o podrobnější předznamenání, ale hlavně ich forma knihu tematicky spojuje s eposy cest, putování, hledání a nalézání jako byla antická Odyssea a na počátku osmnáctého století fiktivní autobiografie Život a zvláštní podivná dobrodružství Robinsona Crusoe, námořníka z Yorku, pod níž byl podepsán Daniel Defoe. Tomu se podařilo odstartovat množství robinzonád (F. Marryat, J. D. Wyss, J. Verne...), zasahujících až do současnosti k filmovým podobám Zemeckisova Trosečníka.
   Na rozdíl od Robinsona, který si po ztroskotání potřebuje vyřešit svůj vztah k bohu, aby se mohl pustit do smysluplného naplňování života na ostrově a posléze se znovu ocitl ve společenství lidí, je Márquezův Luis Alejandro Velasco člověkem dnešní doby, prostou obsluhou kolumbijského torpédoborce, jenž se v roce 1955 vrací z Miami domů. Vazba na modernost civilizace je provázána množstvím pašovaného zboží, hlavní příčiny, proč osm námořníků smete z paluby běsnící živel. Připomínat za této situace mravokárnou tresť o dvou myškách, co spadly do díže s mlékem? Možná... Jedna volala o pomoc a utopila se, zatímco druhá plavala pořád dokola, až svrtěla homoli másla a zachránila se. Velasco jediný přežil. Zpočátku se štěstím, neboť se octl nejblíž prámu, který zbyl ze záchranného člunu. Ostatní takové štěstí neměli. Nicméně těch devět nocí a dní prožil na prámu o hladu a žízni obklopen majestátem moře a nezúčastněnými živočichy jako vypadlými z Borgesova bestiáře. Pud sebezáchovy násobený mírou rozvážné odhodlanosti nakonec slavily úspěch, i přes skromné konstatování: "Moje hrdinství spočívalo v tom, že mi nedovolilo umřít".
   Márquezův útlý text označený jako "true novel" jenom potvrzuje autorovo jazykové mistrovství. Slovní zásobu a naplněnost každé věty násobí politické smýšlení. Márquez se netají přátelstvím s Fidelem Castrem a levicovou orientací. Proto si nikdy nedovolil psát o ničem. Také Zpověď trosečníka je velkolepým podobenstvím: o nástrahách a nebezpečí diktatur na jedné straně a o údělu exulanta, jehož život se podobá plavbě na prámu, na straně druhé. Také Velasco si musel uvědomit, kam chce plout, když se rozhodl demontovat svou sochu...



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)