Vážení a milí inženýři lidských duší, děkuji vám, že mohu coby mediální proletář internetového Rádia Haló Futura informovat vás o možné spolupráci se dvěma internetovými médii.
Jako ten, kdo začínal svůj profesní život jako tiskař a sazeč, bych měl znát dnešní průměrné náklady beletrie, ale nejsem si jist, zda jsou to skutečně ony dva tisíce výtisků? To není příliš, když jsem před bezmála padesáti lety byl svědkem toho, kdy se tiskly knihy pro klubové řady v nákladu více než stotisícovém.
Doba je zlá a internet budiž pochválen, když může autora představit patnácti tisícům, či pětadvaceti tisícům posluchačů v mnoha zemích světa, které spojuje znalost češtiny. Pro každého českého spisovatele jsou dnes otevřeny dveře Rádia Haló Futura i Rádia Hotus. To první je levicovým internetovým demokratickým rádiem, to druhé už dlouhá léta provozuje Jazzová sekce.
Dnes dříve než jindy platí, že musíme hledat všechny mediální mezery, sledovat historii a využít každého výročí. Jeden příklad za všechny: v úterý 22. května 2012 od 10.30 hodin se v Presscentru Syndikátu novinářů v budově na Senovážném náměstí číslo 23 v Praze konala tisková konference územního sdružení Syndikátu novinářů České republiky Střední Čechy o blížících se akcích a pietních vzpomínkách na významného českého spisovatele, režiséra a dramatika Vladislava Vančuru, který byl jako představitel českého protifašistického odboje nacisty zastřelen na Kobyliské střelnici 1. června roku 1942 (70. výročí). Na svého občana vzpomene městská část Praha-Zbraslav, o průběhu tamní pietní vzpomínky vás bude informovat starosta Aleš Háněl. Také v průběhu 15. ročníku Nonstop čtení v Jazzové sekci bude vzpomenut Vladislav Vančura. Blíže o tom řekl předseda Jazzové sekce Karel Srp. O Vančurově významu pro dnešek pohovořili zástupci občanského sdružení s jeho jménem (Sdružení Vladislava Vančury), spisovatelé a literární kritici.
Musíme se zamyslet i nad tím, že Vladislav Vančura položil život za jiné ideály než ty, které nám vnucují většinová média.
Příští rok jistě bude rokem propojování lidí, nejen generačním. Bude to také rok Julia Fučíka, rok, v němž nebude možné přejít mlčením život a dílo Jaroslava Haška. To se mnohým nebude líbit a budou vymýšlet, zda postavit Haška proti Fučíkovi, nebo na oba uvalit hradbu mlčení.
Minulost může pomoci budoucnosti, ale zajímat nás musí teď především přítomnost. Posluchači internetových rádií nám už dnes dávají společenskou objednávku na analýzu české literatury posledního dvacetiletí. A neměli bychom zapomínat na to, že není ještě kriticky zpracovaná exilová literatura sedmdesátých a osmdesátých let minulého století.
Souhlasím s těmi, kteří tvrdí, že nejen ekonomicky, ale především morálně ryjeme držkou v zemi. O to více musíme zapomenout na osobní nevraživosti a měla by se stírat i skutečnost, že ten či onen je z první, druhé či třetí spisovatelské organizace. A stále mám v paměti radu básníka Jiřího Wolkera: Srovnávejte paláce s pavlačemi, milostpaničky se šičkami. Ve srovnání najdete rozpory doby.
Příspěvek z konference Unie českých spisovatelů na téma Postavení českého spisovatele dnes
Autor: PETR BURDA
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)