VLADIMÍR JANOVIC
Vybledlý snímek
Švec Michal je nábožný
a potí se mu klika
Pochopil kdysi Tolstého
na noc se nezamyká
Dílnu má v koutě kuchyně
Kupa bot bitvu připomíná
a hluchý dělostřelec sní
o zemi která je tak jiná
Jako by balvan ze dna Piavy
na všechno přenášel svou tíhu
S životem nesmířený verpánek
za nocí tajně míří k jihu
Jsou tu i schody do nebe
a na nich kněžka s hadrem v ruce
Když se jen trochu předkloní
umírám dole v sladké muce
Nad námi strmí babylonská věž
Sněť další války zachvátila svět
A přece - až se znovu narodím
a zase mi bude deset let...
Ze starých Křečovic
(Při poslechu Sukova klavírního cyklu
Životem a snem)
Celý den pleskal mokrý sníh
Odlétly zvony Zvonice ztajemněla
V kvelbu se šeřilo už od rána
a stará Plachá usypala mouku
aby líp viděla na cifry
- Zas bude kaštrynk Prší pašije -
vklouzla do dřeváků pranostiky
a ukousla půl kávového zrna
když miska vah klesala
Zoufalci ze zapomenutých rovů
v koutku hřbitova křečovického
tenkrát nemysleli na věčnost
V šátku si domů odnášeli
lojové svíce sirky a chléb
Smáli se Byl to očistcový smích
jakým se vysmíváme osudu
Rozplynuli se v pašijovém šeru:
zrazeni životem - hudbou vykoupeni
Celý den pleskal mokrý sníh
V noci v kropence zmrzla voda
Říjen
Ponořil prsty do barev
a lačně pozoruje stráně
- Pohleďte... listí krvácí -
vydechl bludný vítr maně
Slunce se na nás usmívá
ale má studenou krev zmije
Kdo zmeškal chvíli k vyplutí
kotví v zátoce Abulie
Dny mají nečitelnou tvář
jako Pieta Rondanini
Je po tridentském koncilu
a zemi zabydlují stíny
Un poco triste
Mrazivý vesmír nelásky...
Je mi jak lípě bez medu
Dovedu ještě vyhnat květ
vůni však vydat nesvedu
Vylisované slunce spí
v tvém psaní starém třicet let
Nechci být herbář vzpomínek
Znovu tě toužím uvidět
V plaveckém kostelíku
v šeru se cosi zabělá
Snad stuha na kloboučku?
Sádrové křídlo anděla?
A vyjdou divné hvězdy
které mě přinutí
uvěřit že se to blíží
že není vyhnutí
Hromnička verše hasne
Bojím se ulehnout
Nezvěstný bloudí po vsi
A brzy bude pouť
Posunutý obraz
Jarmile
Kdysi tu kypěl majáles
a dálkou pokoušel nás svět
Pak zpustl park a zřídl les
Jdu stezkou k Sapfo mlhou let
V lesích se dulce carmen neozývá
Nic čím jsem žil bych nevzal zpět
Dík bolesti je duše živá
V altovém říjnu budeš se mi zdát
(síť vrásek tvář ti ještě nepokrývá)
než barvy pozhasíná listopad
Časoprostor vzpomínek a hvězd
Podobna slepé mapě je přítomnost
Hvězdy i vzpomínky nám lžou
Tisíce světelných let
letí paprsek hvězdy
aby rozvázal jazyk zamilovaným
a tomu kdo z lásky je propuštěn
posvítil cestou z krčmy na krchov
Ale hvězda předešla svůj svit -
dávno se rozpadla do sebe propadla
Desítky pozemských let
letí paprsek vzpomínky
Milostní kavalerové se vracejí
do našich vychládajících těl
- je polární léto chvíle -
a pod sochou Sapfo v zámeckém parku
zavlály šaty: světlotisk té
která mi celý život uniká
Ale i ona předešla svou zář -
ve vzácné kůži vázaná
v hřbetu se rozpadá do sebe propadá
Trváme dětstvím hvězd
i ztracenou nevinností žen
Vesmír je minulost Láska taky
Advent
Přišel jsem že jste nevolali
nesu vám odpověď
když jste se netázali
Stál jsem u vašich dveří
a neměl na sobě nic kromě
slunovratu
Pavlače rozkvétaly mrazem
zajaté ryby ploutvemi
drnkaly o telefonní dráty
až z toho bylo smutno na poště
Stál jsem u vašeho prahu
a dlouho čekal že se narodíte
ale zatím
jenom stydnoucí sádlo
zmarněných hus
přijímalo barvu křídel
Ó dveře silnější než epocha
Básníku táhni!
Popěvek z konce století
Smích který lidi mění v stádo
je lepším šafářem než bič
V platonské jeskyni na stěně
běží dnes život jako kýč
Křepčíme na mrtvole století
Smrt vyškrtli jsme z jídelníčku
Fortuna provází nás k lešení
Světapán utahuje smyčku
Čtyřverší ve stylu
Sira Waltera Raleigha
1.
Svět je tyátr a jarmark
V naší hrudi měšec bije
Všechno jsme už zpeněžili
Jenom život bezcenný je
2.
Zkyslé víno politika
v ústech žurnalisty sládne
Moc vždy končí u hřbitova
Za zdí se už těžko vládne
3.
Každého z nás jednou setnou:
lotra později granda dříve
Ten den - míní Walter Raleigh -
oběd zřejmě oželíme
4.
Jestliže tě umlčeli
je to menší ze dvou zel
Pokud se však bojíš pravdy
sám sebe jsi umlčel
Trojský kůň
Jsi svědek budoucího děje
drcený hydraulikou davu
Doba propadlá atrapám
nevyslechne tvou zprávu
Je z tebe Laokoon
Než Troju povečeří stíny
dva mořští hadi zardousí
tebe i tvoje syny
S jásotem dav zboří hradby
aby si dovnitř vtáh
lstivý dar - odpíraného koně
se smrtí v útrobách
Momentka z konce dějin
Popsat hrůzu co se na nás valí -
už to by bylo vykoupení
Hammelnský krysař je tak globální
že jiná cesta téměř není
Cíl už je blízký - země Trottelheim
kde sytit budeme se smíchem
kde jádra osudu lze vykrojit
když pohrdneme božím tichem
Být hudbou pod ledem? To tklivě zní
Je krása která jedem konejší
Lze se pak ještě vůbec vynořit
když led je den ode dne silnější?
ŠTĚPÁN BLAŽEK
Pane můj
nedávej mi padáka
Já jsme flexibilní
můžeš mi snížit plat
Pane můj
nedávej mi padáka
Já jsem flexibilní
můžeš mi prodloužit pracovní dobu
Pane můj
nedávej mi padáka
Já jsem flexibilní
naučím se tvůj jazyk
Pane můj
nedávej mi padáka
Já jsem flexibilní
nevstoupím do odborů
Pane můj
nedávej mi padáka
Já jsem flexibilní
nikdy nebudu marodit
Pane můj
nedávej mi padáka
Já jsem flexibilní
nikdy nebudu mít děti
Pane můj
nedávej mi padáka
ZBYNĚK KUCHYŇKA
Nová synonyma
EUEvropyUtrum
ministrnulák
ministr financíbankrotka
ministr zahraničířitník
ministr obranyóbrburš
náruživý kuřákkuřevník
NATOsuperobushek
politická stranakorytárna
senátpravicoviště
skinhololeb dutolebý
sněmovnakdysi rokovna, nyní bláboliště
supermarketykrámkožrouti
televisní diskusemišmaškecárna
televizní kanálinformseptik
úplatekpodmazátko
úřadlelkovna, opožďovna
vládaneumětelna
vytunelované bankyfučprašulky
zeštíhlovánílepomluvný vyhazov
žurnalistikasložitutka
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)