Knihu VRAŽEDNÁ SEŠLOST napsal Adam Borek a jde o sbírku sedmi detektivních povídek v rozsahu 143 stránek, kterou vydala nakladatelská agentura NAVA Plzeň k podzimu 2010. Nebudu tajit, že jde o pseudonym již zavedeného autora a hned v úvodu je třeba poznamenat, že knížka stojí za přečtení. Na straně zákona tu stojí vrchní kriminální komisař Ondřej Bucek a komisař Hložek, kteří nám jsou sympatičtí ne pouze svým tvrdošíjným prosazováním práva a spravedlnosti, což není vždy jedno a totéž, ale i tím, že nejde o žádné supermany; jsou to prostě lidé z masa a kostí, kteří nejsou neomylní a občas se jim i ledacos nepovede. Při jejich případech jim - na první pohled tak trochu - pomáhá doktorka psychologie Viktorie Drobná, přítelkyně vrchního komisaře. Tyto výrazné postavy nejsou v tomhle žánru nové, svoji úlohu začaly plnit již v povídkách zveřejňovaných v seriálu Jedním dechem (periodickou publikaci vydává Pražská vydavatelská společnost), ale dočkaly se zvěčnění i v autorově knížce Básníci nevraždí, kterou vydal pod svým pravým jménem v roce 2006 v Oftisu Ústí nad Orlicí (obsahovala sedmnáct povídek).
Nebylo by ode mne férové vůči čtenáři, abych prozradil jednotlivé zápletky. Spokojím se s konstatováním, že jde o povídky, které udrží v napětí až do závěrečné stránky, jsou napsány čistým a živým jazykem, že ani v jednom případě nezůstávají na povrchu a nevěnují se pouze ději samotnému, snaží se nahlédnout i do nitra postav. Autor v textu zkušeně „nastrkuje“ osoby, které mohou mít k vykonání činu motivaci, ale nakonec je samozřejmě všechno jinak. Vycházeje z kvalit, které jsem vyjmenoval, domnívám se, že povídky uspokojí i ty nejnáročnější čtenáře. Rozhodně se nudit nebudete.
K tomu, co bylo vysloveno, se přidává i skutečnost, že autor stereotypně nesetrvává při jedné a stále opakované zápletce, mění se prostředí, kde k trestnému činu dojde, a zákonitě i způsob jeho vyšetřování. Nebude na škodu, když tohle své tvrzení podpořím sdělením základních situací, z nichž povídky vycházejí.
V povídce Vrchní komisař nemá rád výtahy je u činžáku poblíž popelnic nalezena žena se zlomeným vazem. Skočila ze sedmého patra sama, nebo ji někdo z okna vyhodil? V povídce Každý máme svého úchyla se dozvídáme, že ženy děsí muž celý omotaný nějakým potištěným igelitovým ubrusem a koukají mu pouze oči a přirození. V povídce Nerozlučná dvojice jsou Ondřej Bucek s psycholožkou Viktorií Drobnou na dovolené v horách a při hledání hub v lese najdou v rokli mrtvého muže s motorovou pilou. Jde snad o pracovní úraz? V povídce Nedostižný vzor odstartuje případ telefonát zmatené pacientky doktorky Drobné: nemůže najít svoji sestru, která je odkázaná na invalidní vozík po automobilové nehodě. V povídce Vražedná sešlost ohlásí doktor Král zmizení své ženy. V povídce Sukničkář objeví bezdomovec, který šel kolem řeky, v pramici uvázané u mola mrtvolu ženy. V povídce Čisté ruce se ocitáme ve věznici, kde dojde ke smrtelnému úrazu při pracovním výkonu.
Co dodat? Jde sice o literární fikci, tedy smyšlené případy, které se mohly stát, ale všichni dobře víme, že se stávají. Kriminalisté případ vyšetří a je na justici, aby zjednala spravedlnost. Je tomu tak vždy? V tomhle ohledu zůstávají jisté pochybnosti.
Autor: MILAN DUŠEK
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)