MIROSLAV FLORIAN
Sonet nejubilejní
Kdyby žil Nezval, kdyby ještě chodil
po Praze ve svém obřím baretu,
kdyby tak vyplul z autoportrétu
a na klavír se večer doprovodil,
vydal by aspoň za gardový oddíl
a kašlal na závist a klevetu
vždy v proudu rýžujících poetů.
Poezii by od nich osvobodil.
Víc a víc se mi stýská po tom tanku,
po dětsky bezohledném kolosu,
co na mne občas volal: Floriánku!
Ale když trávou rozsvítí se bláto,
já vím, kdo další stránku eposu
zeleným inkoustem si píše, kdo má na to.
(Odliv noci, 1980)
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)