S pomocí České televize byl před časem uskutečněn projekt: test ovlivnitelnosti lidí reklamou - duben 2003. Na desítky billboardů byly umístěny fotografie různého zboží, údajně nabízeného za skvělé ceny. Bylo vybráno místo, kde měl fiktivní obchodní dům stát, a bylo utajováno do poslední chvíle. Reklama běžela v televizi, rádiích i novinách. ČT na tento projekt vydala velkou část ze svého rozpočtu.
   Viděla jsem reportáž i reakce lidí. Obrovská maketa, nerozeznatelná od opravdové budovy, stála před zraky lidí, těsnících se za páskou, s taškami v ruce a s myslí plnou očekávání. Titíž o chvíli později, v momentě, kdy doběhli k maketě postavené z kartonů a dřeva, nevěřícně a nezřídka v šoku, se smáli, někteří propukli v pláč, další se chtěli rvát a jiní zase vztekle křičeli.
   Ano, je to sice krutý žert a vím zcela určitě, že i já bych se nechala zmást reklamou, nicméně nutno jest přiznati, média mají na lidi obrovský vliv. Jen na nás záleží, nakolik se podřídíme reklamě. Položme si otázku, nakupujeme nesmysly opravdu jen proto, že je chceme? Nebo jsme jen podlehli pečlivě připraveným útokům - reklamy?
   A co třeba bulvární tisk - kdo si jen může číst neověřené informace a řídit se podle nich? Kdo dokáže měnit názory z minuty na minutu? "Samozřejmě je to pravda, četl jsem to včera v ..." Jsem toho názoru, že každý z nás tuto "kouzelnou" větu už někdy pronesl. Záleží tedy pouze na tom, jakou má dané médium prestiž. Známe-li jej jako absolutně důvěryhodný zdroj, nedokážeme oddělit zrno od plev. Ale známe i výše řečené bulvární tisky, kterými se baví a sytí mnozí z nás, paradoxně i přesto, že s nimi nemají dobré zkušenosti a dokonce vědí, že zde naleznou pouze lži, chabé výmysly a pár pravdivých informací. Proč je tedy čtou? Důvod je nasnadě: Záměrně tyto deníky vyhledávají, pochutnávají si na zkreslené skutečnosti; zde se novinář stává spisovatelem. Realita, zdá se, je mnohem zajímavější, jestliže v ní spatřujeme právě to, co očekáváme, potřebujeme a chceme v ní nalézt. Bavím-li své okolí drby, jsem-li zvědavý na to, co se děje v cizí ložnici, stane se pro mě bulvár nebeským rájem. Avšak faktem je, že této dychtivosti, slabosti nemalé části obyvatelstva, se zneužívá. Nemusím snad ani dodávat, že nedá přespříliš práce přesvědčit nás o špatnosti toho a toho výrobku, o tom, jaký hrozný člověk je tenhle "příšerný, zkorumpovaný, zlý."
   Pro slavné osobnosti mohou být tyto informace reklamou, kterou si dokonce sami platí, ale též pomluvou. Zamysleme se - jsou média bezednou studnou pravdy? Nebo jen nástroj učený k tomu, aby nás mohly černé oči v pozadí ovládat?



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)