Náš básník má Fantazii v podobě ptáka s mávajícími křídly na rameni. Čarovné ptáče mu umožňuje mnohé výlety s panem Broučkem, nyní ho ukolébává do blízké i daleké budoucnosti, což posléze publikuje v Národních listech (1872), tedy před 130 lety. Žasnu nad aktuálností jeho společenských postřehů.
   A to zrovna rozpuklo jaro jako teď a v teplém slunci Svatopluk spěchá z předměstí Letná do Slavie, aby posnídal. Je nadšen rozpukem křovin i stromů, zelených trávníků v sadech s množstvím sedmikrás. Přechází Františkův most (dnes Legií) a už je tu první příhoda.
   Na druhé straně mostu je objemná pokladnice, červenobíle natřená. "Pane, přispějte Třebenicím v boji proti lakotné a nenasytné německé agitaci. Anebo Košťálovu, který úpí pod podobným příbojem. Dnes vybíráme pro tyto lokality. Přece nedopustíme, aby naše osady a městečka potkal osud Lužice." Básník dává polovinu svého posledního honoráře. Vrtí však hlavou, jak je to křídlo Fantazie mocné, změnilo-li strážníky v usměvavé fotříky.
   Konečně dospěje k cíli své cesty. V kavárně u bílé kávy s obloženým chlebíkem mu úslužný sklepník předkládá denní tisk.
   Básník si protírá oči, ale nedaří se mu orientovat v čase (přestože se ručičky hodin oficiálně neposunovaly), je-li 19., nebo 21. století.
   "Bratrská láska a jednota všech, vzájemná shovívavost a snášenlivost !"
   Kýho výra! To se přece u nás v Čechách nenosí.
   Morfos na mne jedovatě dýchl, to přece nemůže být pravda.
   A ještě zůstávají jedny noviny - Čech s úvodní epištolou:
   "Praví-li kdo, že miluje Boha, a bratra svého by nenáviděl, hříšník a lhář jest". (To se týká pána jako kmána nebo klerikála!)
   Ale páter Škrdle, poslanec klerikální strany, básníka převádí pevnou rukou do dalších vizí o budoucnosti.
   Opusťme už fantasmagorii, snad by se lépe zachoval Všemohoucí s počasím, než by Fantazie mohla vyhovět odporujícím si přáním, libůstkám a vrtochům spoluobčanů .
   Básník myslel nejen na Čechy, Moravany, Slezany a Slováky, ale i Cikány, Araby, Albánce a Němce. Byl ovšem pod vlivem démonické Fantazie. Své úvahy končí veršovanou výzvou:
   "Snad pod korouhví bitevní / zas v nouzi najdem / svornost pravou! "
   Díky, mistře Čechu, moudrost poskytuje průzor do budoucnosti! Nicméně zmíněné problémy i po sto třiceti letech trvají, snad v lehce variantní podobě.
   Ano, snad až pod korouhví bitevní...!



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)