ŠTĚPÁN BLAŽEK
Že v tom byla korupce,
tomu bych se nedivil.
Bohužel mi chybí důkaz.
Dávno jsem ho utratil.
Jaký bude svět
"Jestliže se atmosféra otepluje, nemá to jen výlučně negativní dopady. Zatímco některé pouště se mohou rozšiřovat a některé břehy oceánů mohou být zaplaveny vodou, ohromné části Země - dosud neobydlené kvůli drsnému, studenému klimatu - by se mohly stát úrodnými oblastmi, kde budou moci žít milióny lidí."
Václav Klaus
Jaký bude svět
podle pana Klause?
Miliony lidí
budou se mít blaze.
Že nás brzy zničí
globální oteplování,
to je jenom lhaní.
Lhaní, lhaní, lhaní.
A i kdyby vyschla
česká kotlina,
pro Čechy se najde
jiná krajina.
Pan Klaus vyvede nás
do And, do Himálají,
kde už bílé sněhy
a ledovce tají.
Je to krásná vize
pro nás, hloupý lid.
Pan Klaus by tam mohl
už dnes napřed jít.
EDUARD VESELÝ
Listopad
Na zlatém písku leží sametový krokodýl
V mrazáku srdce schovanou má růži
V tlamě mu rezivějí staré sliby
Má místo očí dveře zavřené
Před nimi stojí lidé bez klíčů
A na pracáku rozdávají pomeranče
Na hlavní třídě tulák oblékl se do novin
Pravda a láska odjíždějí v mercedesu
Měsíční věž
(chátrající vodárenská věž v Libni)
Má hlavu olysanou od stínů
a šátek z patiny ji studí
Stříbrní netopýři na něm souloží
Do oken jehly hvězd ji bodají
Na asfalt noci oči vyteklé
Do rána zaschnou pod měsícem
Snad kdyby mohla tak by odešla
Tou cestou krkolomnou kam odcházejí věže
Žíznivá stařenka tam za plotem
Kamenným prsem kdysi město kojila
Jak flaška dopitá teď trčí do prázdnoty
Opilá samotou a měsícem
Supermarket
Jak odhozený batoh titána tu mezi domy leží
aréna hledačů pod přecpanými ochozy
Zástupy vozatajů jedou bez otěží
Na drahách klikatých se plní jejich vozy
Vítězné věnce ze špekáčků spleteny
Však není vítězů v té prapodivné aréně
Tam celá hejna ryb co plavou zamrazeny
Kouzelné zahrady kde broskve rostou ze země
Dřevěné kotce plné dýchajících bochníků
na dotek hledajících očí čekají
Za cílem políbí se čela vozíků
Hostie mincí z úst jim padají
Servírka
Sestřička stolů v bílé zástěře
Nohy má ovázané dýmem
Teď škrtla o mě otázkou
Já hořím!
Tak zavolejte žluté hasiče!
Chci tady zůstat
Pojídači jazyků
Oceán otázek je bez konce
V přístavech odpovědí doky knihoven
Koráby z papíru jsou svázané a neodplují
Napnuté plachty voní do prstů
Chytači slov jsou harpunáři bez lodí
a slova rybky v břiše velryby
kolik je velryb tolik jazyků.
Oceán otázek má ostrovy
Němí a hladoví se topí ve slovech
A chtějí znát
Na plachtách korábů jsou jazyky
Stačí k nim doplavat a tam se nasytit
Když mobily zpívají
Jdou chovatelé ptáčků ulicemi
schoulená tělíčka jim v dlaních září
V kožených klecích nakrmeni číslicemi
lidskými hlasy promlouvají do tváří
Někdy jak těžké oblázky jen studí
v hnízdečku kapsy mrtvá holátka
Než ze spánku je v dálce někdo probudí
jsou jejich písně rozhoupaná památka
Na nitkách samoty jsou ticha korály
na hrdlech čekání jsou ozdobou
Až zase ptáčci cinknou o spirály
tak z misek růžových to ticho vyzobou
Jednou po setmění
V propasti večera si posvítím
okénkem do světa tam na stolku
Tváře a příběhy kéž stanou se mou lucernou
barevným lunaparkem v labyrintu krabice
Modlitbu zpráv už odříkává elegantní kazatel
Ve vilách moudří primáti pak vyholí si zadky
Stonožky seriálů běží maratón
po dráze zrcadel až do mozku
Gurmáni zábavy se hostí u stolu
Žvýkačky historek si lepí na uši
Instantní krásky rozplývají se jak led
A Santa Claus mi nabídne k nim colu
Cvičený principál dokola představuje představené
Žongléři v kravatách si prohazují slova
S bravurou odpoví i neodpoví na otázku
Jen sliby padají jak sníh co taje křeslech
Tak zavřu okno a obléknu si kabát postele
Reklamou oči umaštěné balím do spánku
Ať flašinetář v šatech na míru
dál točí klikou jitrnice
JAN ALCHYMISTA
Balada česká,
vlastně óda a přípitek na americký...
no, na radar
Kdekdo na širém božím světě sdílí
barevný lesklý americký sen
chce ho být sám osobně účasten
Proč bychom si ho též my neužili?
Večer na gogo holky do baru
po celé dny v kaďouru honit víly
mít v sobě stále pocit velké síly
jak správní boys ti od svých radarů
Kdekdo při tom snu blahem přímo šílí
ať jde ať padá z kola šupem ven
ten co se drze ptá kdo celý den
dře jen aby si jiní z toho žili
Co je nám do těch chacharů a barbarů?
O čem jsme ovšem tak náramně snili
sice nám jaksi trochu pozměnili:
na radost z rada- z rada- z radaru
Pro slávu Vlasti jsme si zministřili
úslužnou Vlastu co je tak tak schön
Ta dávno zbožně zírá na gripen
A prý i doma s potěšením střílí
Ta drží krok v sevřeném útvaru
se Sašou Jiřkou Džoržem Tonym čili
s těmi co jsou tak veselí a čilí
neb mají radost z rada- z radaru
Tak všichni na čáru a spustit fanfáru
whisky do pohárů Je čas abychom pili
Vždyť člověk může mít jen přiopilý
tu radost z rada- z rada- z radaru
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)