Martin McDonagh, dvaatřicetiletý, v Londýně žijící dramatik irského původu, je osobností rozporně vnímanou. Jako by v tomto smyslu šel ve stopách zakladatele irské národní dramatiky Johna Millingtona Syngeho, jehož Hrdina západu (1907) byl zpočátku přijímán se značně nepříznivou odezvou. Tragikomičnost hry byla tehdy vnímána jako autorův výsměch primitivnímu prostředí plnému hrubosti a neomalenosti, jako urážlivý vztah k prostotě, nevzdělanosti, naivitě tehdejších irských venkovanů, po staletí čelících nejen anglické nadvládě, ale i nepředstavitelné bídě.
   Martin McDonagh je autorem už dvou tragikomických triptychů, které z něj učinily podobně kontroverzní osobnost, jakou byl za svého života J. M. Synge; na dotaz, zda Irové nevnímají jeho hry jako urážlivé, však sám uvedl: "Ne, to jenom tady v Londýně se na mě rozčilovalo pár anglických sucharů, že si prý dělám z Irů srandu."
   První hra druhého Syngeho triptychu, MRZÁK INISHMAANSKÝ (1997), je v současnosti na repertoáru spolku Kašpar v Divadle v Celetné. Autorem překladu je Ondřej Pilný, výprava je dílem Libuše Josefyové, irskou lidovou hudbu pro představení upravil Petr Malásek, režisérem je Jakub Špalek. Příběh se odehrává na obtížně přístupném irském ostrově Inishmaanu někdy v roce 1934, tedy v mezidobí, kdy po občanské válce čekalo Irsko na svou nezávislost. Byť jsou tyto společensko-politické procesy stranou dramatikova zájmu, ozvuky aktuálního anglicko-irského vztahu jsou však ve hře přítomny, situace hrdinů a jejich poměr k okolí jsou touto okolností přinejmenším spolupodmíněny.
   Mrzák inishmaanský je hrou, jejímž hlavním tématem je ostrakizace, nejviditelnější v případě osiřelého a nemocí zchromlého, odstrkovaného mladíka Billyho (nesmírně - i fyzicky - náročnou roli obdivuhodně zvládá Václav Jakoubek), ale vnímaná i na pozadí osudů dalších ostrovanů, odříznutých od civilizačních vymožeností, přinucených žít v obtížných podmínkách a se znamením druhořadých občanů. (Ne náhodou ve hře zazní zmínka, že sem přijel filmovat Flaherty, tedy americký dokumentarista, autor slavného snímku Nanuk, člověk primitivní.) Na všech venkovanech se nějak podepsalo drsné prostředí ostrova, všechny nějak "mrzačí" jejich osud: máti (zahrál si ji Bořivoj Navrátil) se už přes šedesát let opíjí od chvíle, kdy jí žralok sežral manžela, její syn Johnny (Tomáš Karger) si udělal živnost z cynického slídění po intimních lidských osudech, přitažlivá dospívající Helena (Markéta Coufalová) se dotěrným mužům brání ochrannou slupkou nejhrubší slovní vulgarity i fyzického násilí, protagonista Billy chce své lidské bídě utéct za vysněným ideálem - chce se uplatnit jako herec v americkém filmu. Vidí v tom cestu z několikeré izolace, proto neváhá použít drobného podvodu a skutečně se dostává za oceán, kde se účastní konkursu. Návrat domů, provázaný naplno propuknuvší tuberkulózou, nevěští pro jeho osud nic dobrého, přesto jsou to chvíle jeho svobodného vykročení z izolace, okamžiky, kdy se z drsných skořápek klubou citově bohatí lidé, kdy smutný ostrov proteplí láska, lidská účast a solidarita. I vysněná Helena je nakonec ochotna opětovat Billymu jeho city.
   McDonaghova hra je smutnou komedií, vtipné dialogy, skvělé herecké výkony nás nutí neustále se smát. Avšak i tato naše reakce je jakýmsi ochranným reflexem, schováváme tak své city, smutek a bolest nad jedním promarněným životem, determinovaným dobovými poměry.





Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)