Slovenská prozaička, překladatelka, autorka knih pro mládež, nakladatelská i časopisecká redaktorka Viera Švenková (1937 v Popradě) vydala knihu, kterou v České republice bohužel neznáme, přestože vnáší nový rozměr do česko-slovenského literárního kontextu a žánru žurnalistického eseje. Podněty, jež mohou být zhodnoceny i uměleckou esejistikou, i hravou fejetonistikou, i komentátorskou analytickou žurnalistikou. Nese název RÝCHLOKURZ SEBAOBRANY (Milénium Plus Bratislava), ilustroval ji Martin Kellenberger a předmluvu k ní napsal slovenský prozaik Ján Lenčo.
Viera Švenková nezapře filozofické vzdělání a erudici, nápaditou a hravou invenci stejně jako výrazné sociální cítění, rezistentní vůči vládnoucím interpretačním schématům. Citáty a parafráze výroků filozofů, spisovatelů, historiků, politiků či vojevůdců, popř. aluze na ně a jejich variace, nejsou samoúčelnou exhibicí učenosti ani smutnou hrou, ale musíme je hodnotit jako dobře zvolené literární prostředky, jimiž je možné vyjádřit vlastní názor, postoj, stanovisko. Jak píše autor předmluvy J. Lenčo: "Umenie čítať je zrejme rovnako náročným umením ako umenie písať /./", plody recepce cizích prací "sú kvasom jej vlastného myslenia. Živým podnetom k asociáciám, bránou do ďalšej komnaty poznania /./" (s. 5). Autorku přímo fascinují protiklady, rozpory a antinomie v minulosti i současnosti. Malá část lidstva musela vynaložit (a nadále musí) velký důvtip a mnoho prostředků k tomu, aby lež vyhlásila za pravdu, nespravedlnost za spravedlivé uspořádání, permanentní válečný stav za normalitu a podmínku míru, ekonomické otroctví za svobodu, aby povýšila svůj zájem na obecné právo a zákon, samozřejmě jedině správný, tedy možný. Odtud paradoxy, které autorka vidí, pojmenovává, metaforicky rozmotává a "chytře" předestírá, a to s šarmem a elegancí moderní intelektuálky. Ale to je jen jedna stránka věci.
Kdo ustrne na analýze, komu stačí pohrávat si s paradoxy, komu stačí vyvažovat propagandistický obraz, z toho nikdy nebude vynikající slovesný tvůrce ani žurnalista. Bude jen dobrým spisovatelem a užitečným žurnalistou, je-li jeho myšlení a intuice v souladu s obecným pokrokem a potřebami doby. Autorka má navíc vzácný dar syntézy, dar nadhledu a jemně ironického odstupu. Empatie i reflexe, schopnost sjednotit filozofický obsah a slovesnou formu. Pózu duchovního aristokrata a vševěda, proroka nahrazuje aforistická zkratka, umění maximy a gnómy, které vynikne ve srovnání s citovanými osobnostmi, srov. např. esej Mucha má šesť nôh: "Dospeli sme do sartrovského absurdného světa, kde vládne všemocné PRE SEBA a descartovské COGITO. Mozog pracuje, svedomie spí. Výsledkom je všeobecná zaslepenosť - napriek módnym okuliarom a zázračným očným operáciam sme všetci krátkozrakí. Ďalekozrakí sa vyskytují už len v ľudových rozprávkach." (s. 21)
Švenková má schopnost čerpat z děl autorů velmi heterogenních. I kdyby nešlo o primární citace, ale o ohlas zprostředkovaný, využívající různých antologií a tematických výborů, je vzácná schopnost vybrat přesně to, co odpovídá autorčinu záměru, popř. tvoří most do "ďalšej komnaty poznania", jak tento rozměr pojmenoval J. Lenčo. Schopnost dialogického, dialektického myšlení a současně tolerance. Jakkoli je autorčin výraz racionální, obrazný a smutně skeptický, její analogie, alegorie a symboly vcelku transparentní, rezonuje nejen v podtextu obava z kultu racionalismu a s ním spjatého pragmatismu: "Rozum sa stal najväčším diktátorom. Dominantné štáty světa uznávajú jedinú kultúru - kultúru racionalizmu." Z takto pojatého jednorozměrného člověka se stane kalkulující bestie, přesvědčená o estetice zabíjení, nutnosti humanitárního bombardování nebo vyvražďování celých skupin a národů z důvodů ekonomických, náboženských nebo politických. Vznešené ideje se staly prostitutkami trhu informací, předmětem koupě a prodeje, nespasí nás humanita, kterou každý vyhání od prahu. "Tancujúci derviši otvoreným náručím objímajú svet, my svoje konto" (s. 32)
Při četbě této útlé knížky litujeme, že v české literatuře nemáme osobnost tak výraznou, moudrou a celistvou, jakou je Viera Švenková.
Autor: Alexej Mikulášek
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)