Čisté ruce - proboha, ale bez reklamních prostředků!

   Loutková vláda má svého mluvčího v rozhlasu po drátě.

   Apollinaire napsal Alkoholy, aby vytvořil protějšek Mléčné dráhy.

   Zlomenou svíci drží tma pod svícnem.

   Nejlepší reklama má místo jazyka ukazováček.

   Turismus učinil z labyrintu světa ráj - popsal všechny slepé uličky.

   Jsou křižovatky základem budoucích chrámů nebo hřbitovů?

   Najdou se v moři řečí také zátoky?

   Notové linky jsou sítí pro hravou meluzínu.

   Vyvolávání vzpomínek nesvěříme žádnému fotoservisu.

   Osudy se mění: vstup do ráje ovládá fotobuňka a kdo není fotogenický, toho dál nepustí.

   Růže je sestra bodláku.

   Všichni někam míří, někteří dokonce s prstem na spoušti.

   Antracit: zkamenělé srdce uhlobaronky Blacksteinové.

   Reklama je firemním štítem konzumního světa.

   Hlupákovi hlavou nebleskne.

   Prázdná slova - a jakou mají ozvěnu!

   Demokracie je výzva pro každého: volte slova!



   Dobové tance
   Minulost je stále podstatnější část života. Je zpětným zrcátkem, filmem, který si promítáme ve dne v noci. Vyvolávání vzpomínek nesvěříme žádnému fotoservisu.
   Minulost je pečlivě uložena ve věži snů, ve válcovém mrakodrapu CD ROMů. Je navršena na míse jako pyramida sladkého ovoce s pelem jižního mládí a kořením vzpomínek. Je depozitářem širokoúhlých obrazů a trezorem snů. Je tajemnou půdou osvětlenou noži slunečního světla, v nichž částice prachu krouží Brownovým pohybem a vytváří architekturu budoucí hmoty. Je půdou, nabitou k prasknutí obstarožním nábytkem, vrstvami oděvů dávno vyšlých z módy, vystlanou alby stříbrných fotografií, cizokrajných známek, pohlednic a starých tisků, neplatných bankovek, záhadnými rukopisnými díly, směsí všehochuti, roztodivnými modely a přístroji včetně astrolábu, světa jako želvy a teodolitu, metronomu a nástroji, o nichž se jen můžeme dohadovat, k čemu kdysi sloužily, předměty, které ztratily barvu, lesk i smysl, věci, které připomínají vzdálené hvězdokupy a jen člověku překážejí při odkrývání tajemství.
   Minulost pluje v kosmickém jezeře jako světélkující loď, přídí rozráží hvězdy, kýlem rozmetává nejčernější augitové díry a monstrózní rudé trpaslíky, mezi nimiž bloudí věčný tulák Ahasver. Je krystalickou geodou záhnědy měnící se pod tlakem noci v ametyst svítání a v drahý citrín slunečního dne.
   Minulost je matkou vzpomínek. Při nadechnutí je odkudsi cítit dým horké lávy. Z největších démantů noci stvořil Bůh oči. Láva je kávou bohů na dýchánku v Alhambře. Minulost je gardedáma na plese přítomnosti, na němž tisíce párů hnědých a modrých očí tančí v trojrozměrném sále kolem dokola všechny tance světa: menuet, polonézu, mazurku, polku, foxtrot, blues, twist, hula hop a charleston.




Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)