Po týdenním pobytu v Božím Daru v létě 2008 a průzkumu všeho, co bylo k vidění v terénu na euroinfotabulích, v Infocentru, muzeu... a k obdivu nad regionálním rozvojem - s čerpáním eurofondů, hledám bez ustání zprávy o průběžné realizaci Projektu Klínovec 2005-2009. K slyšení byly v Božím Daru jednoznačně pouze pochvaly na původce dosavadních úspěchů ve smyslu: Máme zkrátka dobrého starostu. Náš starosta se vyzná nebo Náš starosta v tom umí chodit! Starostou je nezávislý zemědělský inženýr Jan Horník. Nikdo ani muk o tom, že je také senátorem Parlamentu ČR. Často byl ale připomenut i patron projektu Lukáš Bauer, náš božídarský reprezentant v běhu na lyžích.
V místní knihovně mi sympatická knihovnice (studuje dálkově VŠE a také ruštinu) nabídla Průvodce po živoucích a zaniklých místech centrálního Krušnohoří v dvoujazyčném vydání (česky, německy). Název průvodce zní obrozenecky: Znovuobjevené Krušnohoří (vyd. obec Boží Dar a Česko-německý fond budoucnosti, stran 402, cena 420 Kč). Autorem knihy je Petr Mikšíček (1977), absolvent kulturologie na FF UK. S nadšením objevitele líčí osídlení nejobydlenějších hor v ČR, využívání přírodního bohatství počínaje 12. stoletím, vzdává hold někdejšímu dělnému lidu a pozoruhodným výsledkům jeho práce, nijak se nemazlí s "přízračnou ošuntělou olezlostí" v době, kdy "většina měst vypadala čtyřicet let po válce jako ghetto", děsí ho drancování uranu, zejména "... když Sověti v roce 1945 vtrhli do Československa". Vadí mu ale odlišný vkus novoosídlenců a rekreantů, rychlé stárnutí horského hotelu a vyhlídkové věže na Klínovci (1244) - "Olympu severozápadu", Čech, Saska a Falcka, souseda "saského bratra" Fichtelbergu o 31 metru nižšího než Klínovec, zato obě hory jsou prý napořád "výkladní skříní české i saské strany". Autor rád připomene habsburskou monarchii - Franz Josef (1830-1916) se totiž stal patronem Klínovce (1908) u příležitosti slavného otevření výstavního pavilonu v horském hotelu na počest šedesáti let jeho panování!
V knize se dočteme o rabování přírodních zdrojů v 60.-80. letech, kdy pro západní odborníky bylo Podkrušnohoří něco jako "vřed na tváři Evropy", kdy "komunisté stačili během své vlády vytěžit co nejvíce".
Problém "vředu" vidí nadále docela růžově, neboť se těží dál: "Kvůli preferencím se musí těžit a místo rekvalifikací povolovat limity těžby a porušování ekologických limitů... avšak na principu volného trhu. Lidé za zkázu své obce dostanou tučné odstupné. Proto mají Krušné hory holt smůlu," naříká nad nimi autor knihy. "Na CHKO, natož na Národní park mohou zapomenout. Jejich bohatství je tak i v současnosti otravuje a hubí," uzavírá litanii s výčitkou, že před dvaceti lety byla ochrana v plném proudu. Omyl! Chráněných oblastí máme pouze dvacet čtyři, první Český ráj (1955), naposledy (1991) Šumava, Poodří, Železné hory.
Kniha je vlastně pokusem o zpeněžení diplomové práce o sociokulturním vývoji česko-německého pohraničí ve 20. století, za niž P. Mikšíček získal Cenu Josefa Vavrouška (2004). Za upozornění stojí i autorovo spoluautorství v populárním projektu Zmizelé Sudety, jenž "otevírá diskusi o vytlačení sociokulturního významu pojmu Sudety v naší společnosti". Spíše lze konstatovat, že jde mermomocí o vtlačení tohoto pojmu do naší společnosti...
Východiskem pro budoucnost Krušnohoří má být turistika a rekreace. Proto diplomovou práci významně oživuje zpráva o regionální rozvojové agentuře Egrensis. Agentura zpracovala pro obec Boží Dar studii proveditelnosti výše zmíněného projektu Regenerace oblasti vrcholu Klínovce s odhadem nákladů na rekonstrukce za 150 milionů korun. S částkou neuvěřitelně nízkou souvisí výzva Podpořte Klínovec a zveřejnění úchvatné investičně zajisté krkolomné regenerace v dlouhodobém horizontu.
S podporou projektu ale dochází k jakémusi zádrhelu. Investice na obnovu hotelu v celkové předpokládané výši 250 milionů jsou "krátké", proto "zdroje je třeba hledat v Evropské unii". "Odhad na opravu rozhledny je 8-10 milionů korun," říká starosta Jan Horník (Právo 27. prosince 2008). Takže při znovuobjevování Krušnohoří jde o permanentní objevování peněz v Evropské unii?! Proč ne, jedná se přece o přeshraniční spolupráci v našem pohraničí. Avšak kde jsou dlouhodobé propočty, rozpočty, kontroly? Moderní a atraktivní horský komplex s širokou nabídkou sportovního využití a dalších možností trávení volného času lidí, kteří potřebují relaxovat utrácením peněz, bude jednou konkurovat Krkonoším. Obnově historických dominantních objektů na vrcholu Klínovce zatím prokazatelně konkurují stávající větrníky nad Božím Darem!
Autor: JANA VACKOVÁ
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)