O životě se spisovatelem Jiřím Kahounem

   Mohl byste se popsat a charakterizovat?
   V březnu 2002 mi bude 60 let, střední postava, ženatý, dvě děti. Mám rád literaturu, výtvarné umění, ztracené místo dětství - vesnici Těchnič u Vltavy, rodné město Prahu, Český ráj a Turnov se školou uměleckých řemesel, Český kras, Beroun a jeho řeky. Zabývám se psaním převážně pro děti. Dosud mi vyšlo 14 knížek. První s názvem Pískací kornoutek ilustroval profesor Miloslav Jágr, a tu poslední, Bráška je taky ježek, malíř Karel Franta.

   O čem v poslední době nejvíce přemýšlíte?
   Proč mě zlobí nohy. Hlavně ta pravá.

   Chtěl byste něco z vašeho života škrtnout?
   Chtěl. Revmatickou horečku, kterou jsem přežil ve čtrnácti letech a infarkt před 8 lety.

   Život uštědřuje lekce. Kdy vám uštědřil tu největší?
   Platí předchozí odpověď.

   Bez čeho se neobejdete?
   S přibývajícím věkem ubývají potřeby. Člověk si zvyká, zvyká, až se jednou obejde bez všeho. U mne je to anopyrin 100 mg.

   Co vám dalo dětství?
   Krásné a nejhlubší prožitky.

   Čemu vás naučil život?
   Člověk je nepoučitelný.

   Co vás nejvíc v životě zklamalo?
   Několik přátel.

   Co je pro vás v životě nejdůležitější?
   Žít život. A žít ho tak, aby se člověk nemusel stydět před mámou.

   Co pro vás znamená být sám sebou?
   Být sám sebou za každou cenu ztrácí cenu.

   V co věříte?
   V polidštění člověka.

   Jste někomu za něco vděčný?
   Jsem.

   Co je zbytečné?
   Možná že hodně věcí a možná že nic.

   O čem nejčastěji sníte?
   O mlýně u Vltavy.

   Jak prosazujete svůj názor?
   Unavuji blízké lidi.

   Z čeho v životě neslevíte?
   Pořád slevuji.

   Kdy si říkáte - na tohle nepřistoupím?
   Při přestupech z nakladatelství do nakladatelství za sumu menší než milión.

   Myslíte si, že umění má tu moc, aby dělalo lidi lepšími?
   Umění umřelo. Umřelo z toho, že se každý projev považuje za umění.

   Doba se změnila a s ní i vztah k hodnotám. Které hodnoty mají pro vás trvalou platnost?
   Staletími prověřené hodnoty.

   O čem jste si dělal iluze?
   O tom, že u většiny lidí převládá zdravý selský rozum.

   Jaké máte ideály?
   Ideály? Ty jsem míval.

   Na co jste zvědavý, co byste se rád dozvěděl?
   Jak lidé poznají nového duchovního myslitele, který se má narodit u nás.

   Na jaké chyby má člověk právo?
   Na všechny člověčí chyby.

   Litujete něčeho?
   Děti, které se rodí do špatných podmínek.

   Co je pro vás největší dobrodružství?
   Vydat se s křížencem Ferdou na celodenní výlet do Prahy.

   Daří se vám rozeznat lež od pravdy?
   Nevím, ale pokouším se o to.

   Co si dnes lidé nejvíc nalhávají?
   Asi, že z nich budou milionáři.

   Co dnes považujete za statečnost?
   Statečnost není dneska in.

   Stojíte si za vším, co jste kdy vytvořil, anebo byste se k něčemu nejraději neznal?
   Ke všemu bych se přiznal, jen se domnívám, že bych něco udělal líp.

   Uznáváte pokoru? Kdy a před čím?
   Uznávám. Před přírodou, vesmírem a také před některými uměleckými díly.

   Co vás ponižuje?
   Pocit ponížení jsem okusil občas na vojně.

   S čím se nikdy nesmíříte?
   Se zlem.

   Co dělá člověka skutečným člověkem?
   Skutky.

   Děsí vás něco?
   Důsledky bezbřehé globalizace.

   Z čeho se dovedete radovat?
   Z maličkostí, a bývalo jich víc.

   Jaká je vaše největší životní zkušenost?
   Proveď vola celým světem, volem zůstane.

   Čemu jste porozuměl až teď?
   Tomu, že ve všech dobách jde určitým lidem vždy o jedno.

   Jaké poznání vám přinesla nová doba?
   Je to neskutečná, staronová doba. Středověk v novém balení, ochucený pozlaceným zlem, deklarovaným dobrem a lavinou informací. Doba, kdy si lidé, zejména mladí, ničí to prvotní, o co by měli pečovat, duši, tělo a prostředí kolem sebe. Kdy zapomněli na své poslání a na to, že život pokračuje v jejich dětech. Děje se tak pod zneužitím hesla o svobodě, nepravými mesiáši, kteří vidí Boha v penězích. Je to doba bez desatera, bez hodnot, s jediným orientačním bodem: peníze. Doba s nástupem nových nebezpečných nemocí a převratné vědy, která umožňuje zasahovat do samotného zrodu živých organismů. Co přinese lidskému rodu, je ve hvězdách.

   Z čeho nechcete slevit?
   Pokouším se o to, co řekl Maimonides: Člověk by se měl chovat tak, aby dělal čest svým knihám.

   Jak velký prostor potřebujete k životu a co v něm považujete za nezbytné?
   Není to židle u bedny napojené na internet, ani celý svět, je to doupě s vůní domova.

   Bez čeho si nedovedete představit svůj život?
   Bez slunce.

   Jak chápete pocit štěstí?
   Jako něžné pohlazení po duši.

   Na co se těšíte?
   Každou zimu na jaro, a pak zase na zimu.

   Přejete si něco pošetilého?
   Přeji, a dost často.



Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)