Básník a prozaik Pavel Řezníček (narozen 1942 v Blansku) získal si čtenáře především románovou trilogií Hvězdy kvelbu (1992, 1996, 1998), zachycující atmosféru brněnské literární bohémy. Na ni navázal románem NATRHNEŠ NEHTEM HLAVY JEJICH... (s podtitulem Černý Ancalagon, nakladatelství Petrov, Brno 2003, 314 s.); jeho dějiště se přesunulo převážně do Prahy, nynějšího Řezníčkova bydliště, ale několik kapitol se věnuje brněnskému prostředí. (Název je přejat z bible - obětování ptáků).
   Pražská bohéma se denně schází v restauraci Ancalagon a vyráží pak odtud za neuvěřitelnými dobrodružstvími; dalším dějištěm je Nuselský most »sebevrahů«, na něm řádí vražedná parta, jejíž obětí se stane jeden ze spisovatelů. Noční Praha vedle reálného života nabízí nevídaná dobrodružství - zjevují se andělé, létající pár koní zabije jednoho ze spisovatelů, Prahou se toulá stařec, který prokazuje křestním listem, že se narodil roku 1650 (!) - a má tedy přes tři stovky let. Hlavnímu nebezpečí je však vystaven básník Hamburger, kterého pronásleduje mnich, »bílý dominikán«, se psem, jemuž šlehají plameny z tlamy. Po několika marných pokusech mnich zavalí básníka suchým chrastím a upálí jej. Jde o pomstu za hanobení křesťanství...
   Přičteme-li k tomu ještě obraz bouřlivého erotického života v noční Praze, je věru čemu se podivovat (např. sexuálnímu polykání knoflíků aj.). Neuvěřitelný osud prožívá básník Hřebík, kterého denně krutě bije manželka a dospělý syn.
   Brněnský »hantec« zazní v textu jen občas (»V našim štatlu betálný se dějó góle«, s. 264). Někdy snaha o vtip vyznívá dost křečovitě (například »a jeho prastrýc byl neteří (???) Rudolfa Slánského«, s. 244. Také tvrzení, že v kostele v Blansku je pohřbena anglická královna, není pravdivé, jde o jednu z královských dcer.
   Ale tyto detailní výtky nemění nic na faktu, že jde o dílo čtivé, dovedně vyprávěné a poučené na řadě národních kultur.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]