Čtenářská anketa Unie českých spisovatelů


   1. Proč skončil socialismus?
   Podle mého názoru socialismus skončil pro neuvěřitelnou naivitu většiny lidí, kteří v roce 1989 cinkali klíči (včetně mne). Tehdejší »tribunové lidu«, kteří se vyšvihli nahoru, buď o socialismu takticky mlčeli, nebo vysloveně lhali – a my pitomci jsme jim to »baštili i s navijákem«. Stačí připomenout nechvalně známý projev Václava Havla koncem roku 1989. Tehdejší kooptovaná vláda si dala název »vláda národního porozumění«, jako by skutečně už měla nastat jen idyla. Také vedoucí pracovníci na pracovištích se chovali umírněně a laskavě, vždyť i oni se báli »vyhazovu«. Slovo kapitalismus se v prvních dvou letech po převratu vůbec neobjevilo, přemílala se pouze »svoboda a demokracie«, teprve později náznak »tržního hospodářství«. Když byla moc upevněna výsledky řádných voleb, mohli ti noví mocní »vystrčit růžky« a nám naivkům zbyly oči pro pláč.

   2. Myslíte, že kapitalismus se už přežil?
   Opravdu si myslím, že kapitalismus se už přežil. Chyba je ale ve »výměně generací«, a mám silné obavy, že bude trvat desetiletí, ne-li staletí. Naši předkové museli mnohá práva obyčejných lidí těžce vybojovat. Nám narozeným a vyrostlým v socialismu se zdálo, že je vše vybojováno a tento systém nic nemůže ohrozit. Stačí shlédnout seriály podle Vladimíra Neffa, přečíst si knihy Antonína Zápotockého. Po technické stránce udělala společnost oproti předminulému století obrovský pokrok, ale ve společenském smyslu jsme se vrátili o 150 let zpátky. Jako by lidé nepřemýšleli vlastními mozky. Stačily prezidentské volby. Většina mladých (!) lidí dala hlas starému »knížeti pánu«, který ani neumí pořádně česky. Proto, přestože se tento systém už přežil, ještě bohužel pár let přežije.

   3. Jak by měl vypadat nový společenský řád?
   Asi mám představu naivní a idealistickou, ale vracím se k Dubčekovu ideálu »socialismu s lidskou tváří«. Převážná většina výrobních prostředků by měla zůstat ve vlastnictví státním či družstevním. Soukromé vlastnictví ponechat pouze »drobným a středním« podnikatelům, však i před převratem existovala »občanská výpomoc s povolením NV«. Cestovat by se mělo svobodně (copak to nefungovalo v tehdy plně socialistické Jugoslávii?). Ovšem částečné střežení hranic je namístě, zejména zvenčí k nám (pašování drog, zbraní atd.). Na bohaté lidi milionářskou daň – ať platí bohatí! Už v bibli se praví, že »dřív projde velbloud uchem jehly než boháč do království nebeského«. Zvyšování DPH je absolutně nespravedlivé, protože se dotýká těch nejchudších. Kdo má příjmy statisícové či milionové, zaplatí drahé zboží snáz než ten, kdo počítá každou korunu. Podporovat zaměstnanost, bytovou výstavbu, zdravotnictví a vzdělávání.

   4. Co je nutné, abychom jako stát byli suverénní a zachovali si národního ducha?
   Také »odnárodnění« v poslední době mě velice trápí. Jako bychom se měli vrátit 200 let nazpět do doby »národního obrození«. S tím rozdílem, že tehdejší rozpínavost němčiny nahrazuje angličtina. Stačí i slovní vazba s »o«, převzatá z této řeči (život není jen o práci). Lidé automaticky opakují, co slyší a čtou, aniž by si uvědomili, jak to tahá za uši, nebo už jim to ani nepřijde? Dále anglická výslovnost třeba původně latinských slov (internejšl), necestuje se do míst či oblastí, ale do »destinací« atd. Tomu se snažit vyhýbat! V současné době to bude tím těžší, vracíme-li se k »monarchii« pod vedením »knížete pána«.

   5. Dělá náš stát kulturní politiku?
   Nemohu tvrdit, že stát kultuře nepřeje. Otázka ovšem je, JAKÁ ta kultura je a ZA KOLIK. V současné době jsou divadla zahlcena muzikály na všechna možná témata, pochopitelně proto, že pravlastí tohoto žánru je Amerika. Ale »zmuzikálovat« vše počínaje biblí (Jesus Christ Superstar) a konče třeba Drakulou a Jackem Rozparovačem, přes Tři mušketýry a Bídníky – to snad ne. Navíc vstupenka na muzikál je nejdražší – kolem tisícovky. Mnoho malých kin bylo zrušeno, místo nich pak zřízena multikina. Vyjít si ale do kina s rodinou také znamená »vypláznout« tisícovku. Navíc většina filmů je americké provenience. Ani mezi novějšími českými filmy není příliš z čeho vybírat. Zbývají koncerty a hudební festivaly, pak také malá divadla. Méně majetný člověk si spíše vybere v malém městě než v Praze.

   BLANKA BAJČÍKOVÁ, tč. nezaměstnaná

Autor: BLANKA BAJČÍKOVÁ


Na všechny materiály prezentované na serveru obrys-kmen.cz se vztahuje zákon o autorských právech.
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen   (ISSN 1210-1494)