KAREL AKSAMIT

Básníci čeští...

Pohřbeni v neumření
Básníci s čibukem
Rybářským prutem
Skleněným havelokem
Smrt plašícím kohoutem
Pochybující věčně o své pochybnosti
Utrmáceni časem téměř k netečnosti
V kornoutu doby stočeném do viny
Kdy si vás vyhlédly bulvární noviny
Básníci čeští
Než náš život odletí
Do temných hlubin podsvětí
Svět není rak
A nechce se mu opět kulhat pozpátku
A vyžebrat si norimberskou oprátku
Básníci čeští
S fanfárou i se sordinou slova
Jste tu a promlouváte znova
Zatímco doba mrzce vrhá
Střepiny zla i mezi nás
A oněmělým slouží již jen zadrhnutý hlas
Básníci čeští
Než se zbortí nebe
Od dnešních paveršů uchraňte nás i sebe
Když člověk jako dítě marně volá přihořívá
A naše svíce ve hře mlčky dohořívá



JAN ORLICKÝ

Z knihy Křivé zrcadlo, kterou si můžete koupit nebo objednat ve Futuře za 70 Kč

Karel IV.

Zprvu se mu trpké zdálo,
takže vypil jenom málo.

Za chvíli už žádal víc,
jak ten Bušek z Velhartic.

To byl jeho dobrý přítel,
taktéž zdatný vína pitel.

Nakonec, jak byli sťatí,
nemoh druha druh poznati.

Z toho vzešel příběh nový
díky panu Nerudovi.

Proto čtěte jeho báseň
- ta vám víc a lépe poví.


Praotec Čech

Na své cestě překonali
spoustu řek a roklí,
častokráte hladověli,
nejednou též zmokli.

Nakonec jim praotec Čech
našel novou zemi,
zemi krásnou, milovanou,
jednu mezi všemi.

Potom pravil: "Chraňte si ji,
střezte slávu její.
Ještě slovo pro budoucí:
Rozkrást nenechte ji!"


Přemysl a volové

V polorozoraném poli
Přemysl a jeho voli
čekají, zda Přemysla si
za manžela kněžna zvolí.

Koukají se po okolí,
od slunce je oči bolí,
ani malou nepozornost
zvědavost jim nedovolí.

"Ať sem pošle kohokoli,
nakrmte ho chlebem, solí.
Uctivě mu odpovězte,
ať se zeptá na cokoli."

'Nejdem z vůle kněžny,
kdežto
o jedinou věc tu jde nám;
chceme mocné kníže,
ježto
proti ženám pomůže nám.

Jestli budou hledět zpátky,
chtíce se tvé vůli příčit,
zarazíme další hádky,
uděláme proces krátký:
Stejně dcery jako matky
půjdem ničit,
půjdem ničit.'


Přemysl Oráč

Přemysl, když skončil orbu,
otevřel svých mouder tvorbu.

Oslovuje věrné Čechy,
do hrudi se buší:
"Do vlády jen
lidi práce
vybírat se sluší.

Kdo zatouží
vládnout lidu,
má zde obuv z lýka."
Přemysl byl
moudré kníže
věděl, proč to říká.

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]