Když došlo, jakousi vesmírnou poruchou, k tomu, že ve středu evropského zemědílu nastal evoluční posun v uspořádání živočišného společenství, bylo třeba ustavit i nové mocenské struktury. Jak jinak než spravedlivě, tzn. od každého něco, i když na kvalitu se zrovna nehledělo.
Podle vzoru zvířat z jiných zeměpisných šířek byli samozřejmě navrhováni ti, kteří měli správné styky, a hlavně materiální podporu od svých vzorů. V počátečním nadšení se však také stalo, že se do popředí dostala i zvířata, která se později projevila jinak, než předstírala, nebo vůbec nežádoucí. To jsou však jen ty známé dětské nemoci určitého systému. Ve snaze vše změnit ke svému obrazu se do čela prosadili ti nejprohnanější, bez rozdílu druhu. Tak se stalo, že vedle sebe v parlamentě, i jinde, usedli ti, co by se jinak navzájem zahubili. Do povědomí většiny se dostali i hraboši, hyeny, kojoti, krysy, osli, paka, šakalové, tchoři i veverky. Nejvíce se však uplatnili tlustokožci! Také jistý lenochod a lišák. Pochopitelně nechyběli ani jiní strunatci (obojživelníci, plazi, i různí ptáci) a další savci. Mýlil se však ten, kdo si myslel, že se drželi spolu nějak úzkostlivě podle druhů. Spíš podle vytvořených zásob, aby je mohli společně zvětšovat.
Jednoduché, pochopitelně, nebylo ani obsazování dalších výhodných pozic. To bylo hádek, schůzek předáků od každého druhu, aby byli uspokojeni ti nejctižádostivější! Ostatní zvířata si mohly ukroutit krky, a nejčastější úsloví byla: Je to možný, To tu ještě nebylo, To se mi jenom zdá. Dospělo to však tak daleko, že se diví již jen úplný naiva, a spíš nevěří, když se najde nějaké slušné zvíře. Je to až obdivuhodné, jak některý druh, vypadající na vyhynutí, dokáže stále předkládat nové odborníky na uvolněná místa. Snad již každý jejich člen byl ministrem či nějakým jiným předním představitelem.
Pak že není „nic nového pod sluncem“, to by se starověcí mudrci divili! Mnohá slušná zvířata si stále častěji říkají „bít, či nebít?“.
VÁCLAV PELCMAN
český zoolog
Autor: VÁCLAV PELCMAN
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)