Promiňte, že používám tak stručný titulek k popisu opravdu inspirativní výstavy, jehož tvůrci tento stát ještě mnoho dluží. Umělci, jehož obraz zaujal Pabla Picassa, umělci, jehož tvorba se na aukcích v lokálních českých poměrech vyšplhala k sumě jednoho milionu korun za některý z jeho obrazů.
Na tvorbu Kamila Lhotáka mě upozornil spisovatel Jan Procházka, který toužil mít Lhotákův obraz v jednom z pokojů jako trvalou inspiraci. Nepovedlo se mu to. Mimo jiné proto, že byl teprve ve věku, kdy dnešní mladí vstupují do života, uvláčen nejen nevyléčitelnou chorobou, ale také lidskou omezeností.
Když jsem se vrátil z dvouletého povinného zeleného vandru, jak se tehdy poeticky říkalo základní vojenské službě, Jan Procházka už nežil, ale jeho předpovědi se vyplňovaly. Jednou z nich bylo, že Kamil Lhoták se stane uznávaným malířem, který osloví hned několik generací.
Sledoval jsem celá šedesátá a sedmdesátá léta Lhotákovu tvorbu a žasl nad jeho velikou pracovní aktivitou. Každoročně vytvořil několik desítek obrazů. Nevěřil jsem zkazce, že se s přáteli vsadil, že dokáže vytvořit až čtyři obrazy za měsíc. Udivilo mě, kolik uspořádal každý rok výstav, kolik ilustroval knih. A ještě dokázal vnímat moderní světové umění. Reagoval na tvorbu Roye Lichtensteina, jenž mu svým stylem potvrdil, že cesta, kterou Kamil Lhoták nastoupil už před druhou světovou válkou, byla správná. O několik let později reagoval Lhoták na světové op-artové hnutí svým krajinami s terči. Pro rozhlasové redaktory byl požehnáním svou výřečností a smyslem pro humor. Humorem pohotově glosoval dění kolem sebe, neútočná ironie byla na tehdejší netoleranci přímo balzámem. A jeho pojetí pražské a české historie bylo jedinečné. Dovedl rozesmát společnost tím, že Asii viděl už za karlínským viaduktem a Holešovice přirovnával k předměstí Chicaga. Proč nikdo v tu dobu neuměl pořádně anglicky, vyčítal Keltům, a svérázný názor na husity mu přinesl i zamračené pohledy mocných.
Závěrečné roky Kamila Lhotáka se i přes nemoc, s níž neúnavně bojoval, vyznačují stále kvalitní tvorbou. Jeho poslední autorská výstava (Grafika) se konala v prosinci 1989 v pražské galérii Fronta. V roce 1990 namaloval svůj poslední obraz s názvem Meteor padá do moře a 22. října zemřel. Nedávno mi několik mladých novinářů položilo otázku, zda se dají položit květiny k Lhotákovu hrobu. Pochopil jsem, že nevědí o tom, že urnu s malířovým popelem rozprášil jeho syn Kamil z kopce Číčov u Libochovic, tak jak si to Kamil Lhoták přál. A tak jsem jim poradil, ať si zalistují starými čísly dnes už neexistující Světové literatury, poprosí otce a dědečky, aby jim našli v knihovně romány Julese Verna Vynález zkázy a Robur Dobyvatel či trilogii Ludvíka Součka Cesta slepých ptáků, básnické sbírky Jaromíra Pelce a Karla Sýse.
A řekl jsem jim, že mě hodně mrzí, že jsem nemohl být ve středu 7. listopadu v Pardubicích, kde se ve Východočeské galerii křtila známka vydaná podle obrazu Dívka s dlouhými vlasy u příležitosti stého výročí narození Kamila Lhotáka.
Byl to první křest známky v prostorách galerie. Právem, vždyť obraz, který se stal předlohou pro známku, měl pro autora osobní význam. Dívku, která je vyobrazena na plátně, Kamil Lhoták velmi dobře znal.
Tu pražskou výstavu jsem si ovšem ujít nenechal. Poštovní muzeum je tím správným místem, kde se dlouhá léta ví, že po něm zůstaly i zdařilé poštovní známky. Historické dopravní prostředky patřily vždy k nejoblíbenějším tématům malíře, a proto se i výroční výstava jmenuje Na kole, na motorce, ve vzduchu. Známek vyšlo v pěti emisích celkem dvacet. První série mu vyšla už v roce 1949 a poslední těsně před smrtí v roce 1990. Kromě historických dopravních prostředků se na poštovních známkách objevují i jiné motivy.
Výstavu doprovází i některé originální kresby a grafiky, které zapůjčila Alšova jihočeská galerie, kupříkladu barevné litografie Tříkolka, Dvouplošník nebo Balvan. Součástí jsou i ukázky z Lhotákova ilustrátorského díla, neboť Kamil Lhoták vytvořil obrázky pro více než stovku knih. Za všechny jmenujme alespoň Branaldův román Dědeček automobil. Součástí výstavy je i Lhotákova kniha z roku 1950 s názvem Kolo, motocykl, automobil, zapůjčená rovněž z fondů Knihovny Národního muzea.
Výstavu doprovází i vydání speciálního korespondenčního lístku. Ten si sběratelé mohli nechat orazítkovat na poštovní přepážce jen v sobotu 1. prosince 2012 od 9:00 do 15:00 hodin. A věřte, že se jich na Nových mlýnech sešlo několik set. Na Kamila Lhotáka je třeba vzpomínat. Často a v dobrém.
Autor: PETR BURDA
Jakékoliv jejich další šíření či využití bez výslovného souhlasu redakce nebo autora je zakázáno.
(c) 2001-2014 Obrys-Kmen (ISSN 1210-1494)