Pravda, často bývá už ošizený volební guláš, a proto po skončené předvolební pokřikované se velice záhy pokryje zelenkavou barvou a nepochutnal by si na něm ani vyhladovělý bezdomovec. Navíc aby jeden Babišovy koblihy někde v podchodu metra už pohledal. Nejsmutnější je ale stejně realita, že nějak došly předvolební sliby a situace v zemi jako by se proměnila v pekelně prodloužený čas připomínky památky zesnulých.
   Pomřela rovněž jakási politická uskupení a hlava vztyčená vzhůru se na krku poněkud ohnula. Vztyčila se totiž vzhůru jedině v okamžiku, když uzmuté pero bylo již v bezpečí v kapse saka. Nicméně za výsledky voleb nevoleb může prý již před léty zesnulý první posametový a naivní prezident, co kdysi bláhově vykřikoval do světa, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Blbost neskonalá, neboť lež je prý někdy naprosto normální, jak se nechal slyšet jeden z šéfů jedné politické strany, co má něco dočinění s úsvitem. Jenže lživých tvrzení vypadávala ze zakulacených tváří vedoucích činitelů další politické sešlosti tolik, že i když dotyční do konce života budou mluvit už jen pravdu, nebude radno jim věřit.
   Zelenou plísní potažený původně volební guláš se proměnil v ještě víc nechutnou šlichtu. Současný prezident, co si v noci nerozsvítil a v Lánech se proto pohybuje všelijak, bude zřejmě spokojen, jestliže povolební čas bude delší a nepovede okamžitě k sesmolení vlády. Ta v demisi nemusí také s ničím spěchat. Příjem je zajištěn. Jako vždy, nikdo za nic nemůže a veškeré jednání bylo jištěno poslaneckou imunitou, která platí pro každého nějak jinak. Jeden z tří exposlanců, co měli pobrat něco peněz ohledně zařízení zakázek, se chystá zajíždět do domečku za čtyřicet milionů, který vyrůstá pod korunami stromů v Kersku.
   Pochybuji, že se tam bude dávat mlíčko kočičkám, o které se kdysi staral spisovatel Bohumil Hrabal. K pěkně vyuzeným šiškám salámu se tak mohly přiřadit pěkně vyuzené prachy. Salám se ukrajuje a peníze zase utrácejí a pak tělesnou schránku zaoblují. Na líci se pak objevuje někdy úsměv podobající se tomu, který pan prezident s virózou věnuje novinářům a dává jím najevo, že jsou pitomci. Když ale v noční tmě kamsi i já musím, tak si rozsvítím…
   V inflačním období volební i ten později poněkud odleželý guláš vychází na slušné peníze. Stát si však s údržbářskou vládou ví rady. Vyhlásí možnost nákupu státních dluhopisů a zrodí se tak šance ještě na čas vydržet u vesla.
   A pak je tu končící rok a lidé po zkušenostech z předčasných voleb by zřejmě na ty další vychrstly volební guláš. Oni je totiž platí…

[ PŘEDCHOZÍ ČLÁNEK  |  NÁSLEDUJÍCÍ ČLÁNEK  |  NÁVRAT NA OBSAH  |  FORMÁTUJ PRO TISK ]